Češi patří k nejšťastnějším zaměstnancům na světě. V žebříčku obsadili deváté místo

V České republice jsou zaměstnanci šťastní. Dokonce velmi šťastní. Celkově jsou totiž Češi devátý nejspokojenější národ na světě, pokud jde o spokojenost v zaměstnání. Zní to jako utopie, ale jedná se o výsledky rozsáhlého průzkumu švédské společnosti Universum, která zjišťovala u pracovníků v 55 zemích světa, jak se cítí ve svém zaměstnání.

Česko skončilo na devátém nejvyšším místě, mezi osmým Řeckem a desátým Ruskem. Celkem se výzkumníci ptali 250 tisíc pracujících, v Česku to bylo přes 2700 zaměstnanců. Zjišťovaly se tři oblasti: spokojenost Čechů v jejich současném zaměstnání, pravděpodobnost, že zaměstnanec doporučí svého současného zaměstnavatele ostatním, a loajálnost k zaměstnavateli, tedy jestli daný člověk nechce v blízké budoucnosti práci změnit.

"Česká republika se umístila v top 10 zemích s nejšťastnějšími zaměstnanci. Ze tří základních oblastí, které jsou důležité pro sestavení tohoto žebříčku − loajálnost, spokojenost a doporučení −, je Česko nejsilnější v oblasti loajálnosti zaměstnanců, tedy ochotě nezměnit zaměstnání v blízké budoucnosti," upřesňuje Tomáš Rašner, šéf společnosti Studenta Media a regionální manažer Universa pro Česko.

"Některé faktory, které mají vliv na tyto oblasti, může ovlivnit sama organizace. Může například upravit výši platu, zajistit svým lidem kariérní posun a podobně. Ale některé, jako například makroekonomické podmínky pro podnikání, zpravidla ne," upozorňuje Rašner.

Nejlépe je na tom Belgie, nejhůře Maroko a Japonsko

Průzkum také ukazuje na zajímavý fakt: ne vždy platí, že nejbohatší národy mají nešťastnější zaměstnance na světě. Například nejsilnější ekonomika světa, Spojené státy, je v žebříčku až na 30. místě a Velká Británie skončila až na 29. místě, tedy daleko za Českem nebo za ekonomicky klopýtajícím Řeckem.

Nejméně jsou zaměstnanci spokojení v Japonsku, ve velmi vyspělém a ekonomicky silném státě. "Musíme oddělit kulturní chápání spokojenosti v práci a psychologickou rovinu pracovní spokojenosti. Je jasné, že kritéria průměrného Asijce pro ,dobrou práci' jsou jiná než běžného Čecha. Asiati jsou tradičně více věrní firmě, pracují tvrději, nevadí jim hierarchie, Evropané chtějí více svobody, menší pracovní nasazení, mají rádi spolurozhodování," podotýká Dalibor Špok, psycholog se zaměřením na psychologii v byznysu.

Tvůrci studie vysvětlují, že například v případě Řecka je spokojenost zaměstnanců nasnadě: kvůli špatné ekonomické situaci a neochotě firem nabírat si Řekové váží svých pracovních míst, což se projevuje v loajalitě zaměstnanců, jednom z kritérií výzkumu.

Firmám hrozí riziko stále větší fluktuace

Studie dále zjistila, že z celosvětového měřítka mají největší sebevědomí zaměstnanci v technologických firmách. Dvě třetiny z nich tvrdí, že by si dokázali do 60 dnů najít lepší pracovní místo, než mají nyní.

Zásadní pro firmy je zjištění, že příští roky budou podle všeho obdobím velké pracovní migrace. Lidé už nyní mají výrazné tendence měnit svého zaměstnavatele a v roce 2018 podle předpovědi výzkumu opustí svého současného zaměstnavatele o 49 milionů více lidí, než tomu bylo v roce 2012.

Firmy si riziko stále větší fluktuace uvědomují. "Víc a víc společností pracuje na analýzách, jak si udržet zaměstnance, a snaží se zjistit, proč jsou někteří zaměstnanci firmě věrnější než jiní," říká Josh Bersin, analytik z poradenské společnosti Deloitte.

Dobré je dělat průzkum spokojenosti zaměstnanců

Právě spokojenost zaměstnanců a jejich věrnost budou pro podniky v příštích letech klíčové. Ekonomická situace se zlepšuje, firmy otevírají nové pozice a analytici i například experti z trhu práce se shodují, že už tento a příští rok se vyostří boj o talenty. Uspějí v něm ty firmy, které dokážou své klíčové zaměstnance přesvědčit, aby u nich zůstali. "V dnešní době firmy investují vysoké náklady na nábor, a je tedy pro ně rozhodující si získané talenty udržet. Proto by měly věnovat zvýšenou pozornost spokojenosti svých zaměstnanců, aby snížily jejich fluktuaci," upozorňuje Rašner.

Výzkum firmám doporučuje, že pro udržení spokojenosti by si měly dělat mezi svými lidmi pravidelné průzkumy, které poskytnou orientaci, co se zaměstnancům na firmě líbí a co je naopak třeba zlepšit. A tyto průzkumy by měly vyhodnocovat po jednotlivých regionech, protože i státy a regiony se mohou výrazně lišit. Stejně tak si mohou průzkumy rozdělit podle pohlaví a zařazení ve firmě. Teprve na základě výsledků by měli zaměstnavatelé citlivě volit kroky, které pro zvýšení spokojenosti zaměstnanců podniknou.

Kde jsou nejšťastnější pracovníci

"Lidé jsou nejspokojenější tam, kde je to v souladu s jejich osobností a talenty. Pečlivý a rutinu milující introvert bude spokojený účetní, ale nespokojený akviziční obchodník a naopak. Pokud bychom ale měli srovnávat, pak podle výzkumů spokojenost obecně souvisí hlavně s dostatečnou mírou svobody, pravomocí a rozhodování − tedy spokojenější jsou spíše výše postavení zaměstnanci nebo ti, kteří o své práci podstatně rozhodují," podotýká psycholog Špok. "Spokojenost souvisí i s pracovními podmínkami nebo platem − a ty jsou lepší pro určité skupiny profesí, například v IT. Takže i mezi těmito zaměstnanci určitě najdeme větší spokojenost než v jiných oborech," dodává Špok.

Velkou roli ale hraje i tak materiální hledisko, jako je pracovní prostředí ve firmě. "Prostředí může štěstí zaměstnanců zvýšit zcela rozhodně. Zaměstnanec může pracovat zrovna tam, kde je to v souladu s jeho náladou, povahou úkolu a podobně − může si sednout na lavičku ,v botanické zahradě', na bar nebo do zvukotěsné kabinky. To eliminuje stres. Možnost rotace mezi různými místy snižuje únavu a  zvyšuje spokojenost," zdůrazňuje Špok.