Ruský dirigent Gergijev přijíždí posvětit Rudolfinum, protesty se už nečekají

Ruského dirigenta Valerije Gergijeva přestaly pronásledovat politické protesty. Uplynulé dva roky jeho vystoupením po světě předcházely demonstrace upozorňující na Gergijevovu podporu expanzivní a homofobní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden protestující se dokonce dostal až na jeviště newyorské Metropolitní opery, kde vystrašil ruskou pěvkyni Annu Netrebkovou.

Gergijev, jenž bude od středy do pátku v pražském Rudolfinu dirigovat Českou filharmonii, nad tím jen mává rukou. "Tyto triky na mě nikdy neúčinkovaly," řekl ruské státní agentuře TASS ve velkém rozhovoru loni v září.

Tentýž měsíc Gergijeva "grilovali" novináři v Mnichově, kde se stal hudebním ředitelem tamní Mnichovské filharmonie. "Gergijev pro Mnichov nepředstavuje nebezpečí," pravil o sobě dirigent. "Váš lid má větší strach z uprchlíků a teroristů z Blízkého východu."

Právě tyto dvě světové krize odvrátily pozornost od situace na Ukrajině a Krymu, anektovaném Ruskem − a spolu s tím ustaly i protesty před Gergijevovými koncerty. Tento týden už pražské Rudolfinum nemusí zajišťovat mimořádná bezpečnostní opatření, jako když sem Gergijev přijel předloni v červnu.

Nynější tři Gergijevovy koncerty posluchači mohou posoudit pouze podle umělecké úrovně. Také v tomto ohledu je však Gergijev kontroverzní figurou.

Valerij Gergijev v každém případě patří k naprosté světové špičce. Symfonickým orchestrům rozumí a dovede s nimi pracovat jako málokdo, a ať dostane do ruky jakékoliv těleso, "vytáhne" z něj jedinečný, osobitý zvuk. Stejně účinný je Gergijev také v zákulisí, kde se mu od ruských politiků v posledních dvou dekádách podařilo získat miliony rublů na rekonstrukci Mariinského divadla v Petrohradu, které pozvedl na světovou úroveň.

Kromě toho, že divadlo dodnes řídí, organizuje v něm každoročně také čtyři festivaly a diriguje 70 až 80 koncertů.

Gergijev takto čile pracuje už od studií. Dodnes začíná pracovat v šest ráno, ale pro samé vytížení už nemá čas s orchestry zkoušet, jak upozorňují kritici. Když Gergijev v prosinci 2013 s Mnichovskou filharmonií dirigoval Stravinského, sešlo se tolik stížností od posluchačů, že management orchestru musel zveřejnit detaily z Gergijevova diáře, aby dokázal, že se dirigent s orchestrem před vystoupením vůbec setkal.

Stejně rozporuplná byla Gergijevova rozlučka loni v říjnu, kdy po osmi letech opouštěl post šéfdirigenta London Symphony Orchestra. Britský deník Guardian tehdy velkou část hudebníkova působení v Londýně shrnul jako "nedostatečně připravenou rutinu" a postěžoval si, že Gergijev orchestru věnoval málo času a jen zřídka s ním odvedl své nejlepší výkony. "Zejména v domovském sále v Barbicanu těleso občas znělo hrubě a nevlídně."

Hektické tempo se odráží také ve stylu Gergijevova dirigování, jenž klade větší důraz na celek než detaily. To platilo rovněž o způsobu, jímž v Praze předloni v létě dirigoval Musorgského Obrázky z výstavy. Tento týden má dirigent s Českou filharmonií na programu Beethovenův Houslový koncert D dur se sólistou Josefem Špačkem a Stravinského Svěcení jara.

Dobrá zpráva je, že Gergijevovi se první český orchestr zamlouvá. Když dirigenta před čtyřmi lety poprvé oslovil ředitel České filharmonie David Mareček, Gergijev mu hned vyjmenoval jejich někdejší šéfdirigenty − Talicha, Ančerla a Kubelíka − jako důvod, proč pozvání přijme. A předloni v létě se mu s Českou filharmonií prý pracovalo tak dobře, že souhlasil s pokračováním.

Typicky pro Gergijeva se to znovu obejde bez příprav − dvě zkoušky České filharmonie povede sólohornista a asistent šéfdirigenta Ondřej Vrabec, než Gergijev ve středu přiletí až na poslední zkoušku několik hodin před vystoupením.

Nakonec na tom možná tolik nesejde. Gergijev je pro Českou filharmonii především prestižním jménem, jaké stávající management orchestru potřebuje. Úroveň dirigentů a sólistů, s nimiž těleso pracuje, v posledních pěti letech jednoznačně vzrostla, stejně jako pověst České filharmonie ve světě. Gergijev jí neublíží. Vlastně může jen překvapit.