Když si německá kancléřka Angela Merkelová zašla během vlekoucího se únorového summitu evropských lídrů na hranolky, vyvolalo to poprask. Její fotografie s papírovým kornoutem plným typické belgické pochoutky obletěla celý svět a téměř přebila zprávy ze summitu, na kterém si Velká Británie vyjednávala nové podmínky pro členství v Evropské unii.

Pohled na Merkelovou, která stojí u stejného okénka s rychlým občerstvením jako kdejaký smrtelník, připomněl, že o evropských záležitostech nerozhoduje abstraktní tajný Brusel, ale lidé z masa a kostí se svými silnými i slabými stránkami.

Na čtvrtečním klíčovém summitu o uprchlické krizi to nebude jiné. Pojďme se tedy podívat, jak to chodí na schůzkách, na kterých zástupci půl miliardy Evropanů rozhodují o nejdůležitějších problémech kontinentu.

Ficova diskotéka

Premiéři a prezidenti z pravidel protokolu vybočí i jindy, než když si odskočí na hranolky. Třeba při loňském vyhroceném summitu eurozóny o záchraně Řecka, který se z 12. června protáhl až do rána následujícího dne. Tehdy se několik lídrů, kteří se neúčastnili bilaterálních jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, na chvíli prospalo přímo v křeslech.

Slovenský premiér Robert Fico zase podle několika zdrojů pro zkrácení volné chvíle uspořádal svému týmu improvizovanou "diskotéku" ve slovenské národní místnosti, na které diplomatům z počítače pouštěl hity svých oblíbených skupin: Metalliky, Deep Purple, Black Sabbath.

Evropští lídři, kteří během několika hodin rozhodují o miliardách eur nebo osudech statisíců lidí, se umí nejen nepříjemně pohádat, ale ve vypjatých chvílích občas dokážou i zavtipkovat.

Už legendárním se stal výrok dřívějšího italského premiéra Silvia Berlusconiho, který se snažil na summitu v prosinci 2003 napjatou atmosféru odlehčit. "Pojďme se bavit radši o fotbalu a ženách," řekl tehdy Berlusconi a podíval se směrem k počtvrté ženatému německému kancléři Gerhardu Schröderovi se slovy: "Gerharde, nechceš začít?"

Jindy se zase Berlusconi snažil zpříjemnit atmosféru italskou zmrzlinou, kterou nechal na schůzku letecky dovézt.

Mimochodem, na onom prosincovém summitu v roce 2003 řešili evropští lídři také migraci, ochranu společných hranic i takzvané readmisní dohody, tedy smlouvy o možnosti vracet migranty do zemí jejich původu nebo do zemí, přes které do Evropy přišli. Takže jestli někdo stále věří, že se zrovna ve čtvrtek záležitost migrace vyřeší, může snít dál.

Někteří lídři se už z desítek společných schůzek velmi dobře znají. Kvůli mimořádným summitům o řecké ekonomické a uprchlické krizi se politici jen vloni sešli dvanáctkrát. Není proto divu, že si například nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dovoluje oslovovat maďarského premiéra Viktora Orbána podle jeho způsobu vládnutí familiárně "diktátor". Orbán zase Junckerovi, který byl premiérem Lucemburska dlouhých 19 let, říká "velkovévodo". Ostatně právě tito dva politici jsou v současné osmadvacítce už summitovými veterány.

Junckerovi, který si ve čtvrtek "odkroutí" svůj 102. summit, sice nikdo nemůže konkurovat, ale s uctivými 68 summity se za ním drží Merkelová, tu následuje bývalý polský premiér a nyní předseda Evropské rady Donald Tusk (59), na čtvrtém místě je "diktátor" Orbán (58).

Junckerovi by se navíc mohla připočíst také léta, kdy vedl jednání ministrů financí eurozóny, takzvané Euroskupiny. Schůzky do nočních a někdy i ranních hodin už proto Junckera jen tak nerozhodí. Rovněž on ale zažil svou slabou chvilku, když vloni vrcholila řecká krize. To, že si Juncker na schůzkách dopřává svůj oblíbený koňak nebo gin s tonikem, je už všem známo, když ale začal na jedné z mimořádných červnových schůzek lídrů zemí eurozóny stoupat ke stropu cigaretový dým, bylo jasné, že je situace velmi napjatá.

Na striktně nekuřáckých schůzkách lídrů si Juncker zapálil, aby se uklidnil. To přitom neudělal přes čtyři roky poté, co mu to jeho kolegové, dokonce na popud tehdejšího českého premiéra Petra Nečase, zakázali. V kuloárech se tehdy šuškalo, že Juncker ztrácí vliv, když si kouření nezvládl prosadit, všem ale záhy ukázal, že opak je pravdou, a nechal se zvolit do čela Evropské komise.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.