První muslimský starosta Londýna?

Koho byste si asi vybrali? Protekčního synka miliardáře, nebo jedno z osmi dětí řidiče autobusu a šičky, které až do svých 24 let spalo na skládacím lehátku? Čistě sociálně není ve volbě starosty v tradičně spíše "rudé" britské metropoli vlastně co řešit. Poslední průzkumy taky labouristovi Sadiqu Khanovi přisuzovaly až 16procentní náskok před konzervativcem Zacem Goldsmithem, který je oním dítkem se stříbrnou lžičkou v plence. Opticky dává Khanovi velkou výhodu i fakt, že se jasně vyslovil pro setrvání Británie v Evropské unii. Unijní imigranti totiž ve volbách starosty na rozdíl od unijního referenda 23. června hlasovací právo mají. Jenže při bližším ohledání "corpus delicti" tenhle souboj nakonec až tak jednoznačný být nemusí.

Světový tisk byl a je plný článků, které Sadiqa Khana definují v první řadě coby pravděpodobného prvního muslimského starostu Londýna. V samotné hyperkorektní Británii samozřejmě takové titulky nenajdete. Khanova víra ale přitom může být hlavním důvodem, proč řada proevropských a vůči toryům se jinak většinou vymezujících Londýňanů nakonec pro labouristického kandidáta hlasovat nebude. Není v tom primitivní rasismus čpící z diskusí pod články na českých webech. I tady v Británii je ale dost lidí, kteří se na muslimské spoluobčany dívají poněkud skrz prsty, a vidina potenciálního muslimského starosty by tyhle pocity mohla aktivovat. Myslí si to i stratégové Konzervativní strany, kteří na "soft" islamofobii postavili Goldsmithovu kampaň. Toryům velmi pomohla antisemitská aféra v Labour Party z posledních dnů, kterou ještě průzkumy nestačily reflektovat. Sadiq Khan, který svou víru chytře staví do pozadí, rozpoznal hrozící nebezpečí a distancoval se nejen od antisemitských výroků uvnitř strany, ale taky od váhavého způsobu, kterým vedení Labour Party zpočátku ke skandálu přistupovalo.