Mimochodem Davida Klimeše: Topolánkova kniha a úpadek politické literatury v Česku

Dobrý den, prosil bych Hlavně se n…"

"Prosím?"

"Hlavně se nep…"

"Pardon, nerozumím."

"Neposrat!"

V té chvíli se na mě v knihkupectví otáčejí lidé. Už je marné vysvětlovat, že si jdu koupit novou memoárovou knihu expremiéra České republiky Mirka Topolánka. Tím však problémy s knihou nekončí.

Topolánek vytvořil ze svých starých textů, kterým bez dobového kontextu není rozumět, mimořádně nečitelnou změť. Texty opatřuje těžko srozumitelnými poznámkami, za kterými často tušíme nepříliš úspěšný pokus o vtip (například česká politika je podle něj "jako gruppen sex. Umožňuje mi říkat:,Já už byl…' S pohádkovým dovětkem:,Teď zase ty dělej převozníka.'"). A navrch Topolánek odmítá čtenáři vylíčit ty nejzásadnější okamžiky své kariéry.

Úpadek politické literatury v Česku

Mirku Topolánkovi však zklamání čtenáře, který investoval do pamětí expremiéra pětistovku, zjevně nevadí. Dává jasně najevo, že knihu dělal především pro sebe. To, že nakonec vyšla, ho "šokuje". A na první stránce bezelstně informuje čtenáře, že nové texty jsou "psané z jedné vody načisto, a jsou tak leckdy i zmatené".

Jede to z kopce

Zcela promarněných 512 stránek potenciálně jedněch z nejzajímavějších polistopadových pamětí ukazuje, jaký sešup nabral žánr memoárů a vůbec politického psaní vrcholových politiků v Česku. Dobře je to vidět na knihách bývalých premiérů.