Nevyžádaný dáreček pro Klause a Zemana

Alexander Gauland, místopředseda Alternativy pro Německo, prohlásil o německém fotbalovém reprezentantovi Jeromu Boatengovi, že si ho váží jako fotbalisty, ale že by ho asi každý nechtěl za souseda. Boateng nemá bílou pleť. Boateng je černoch. Gaulandovu hloupost vzápětí odsoudil nejen fotbalový svaz, ale i předsedkyně AfD Frauke Petryová, která svého náměstka seřvala, a cítila se navíc povinována osobně vzdát hold německé reprezentaci před evropským šampionátem. Mohlo by se zdát, že celá aféra vyšumí stejně rychle, jako vzplála. Grunt celé aféry je však hlubší.

Aby Alternativa pro Německo mohla rozšiřovat voličskou základnu a získávala na respektu, potřebovala by, aby se s ní bavili její euroskeptičtí sourozenci v jiných zemích. Například v Česku, kde s potěšením objevili, že předsedou její bavorské organizace se stal syn českých emigrantů Petr Bystroň, jemuž ondyno věnoval část svého drahocenného času prezidentský mluvčí Ovčáček, který se jinak stále ještě pokouší nalézt neexistující článek Ferdinanda Peroutky. Škoda že nikdo neměl příležitost promluvit si s muškou na stěně z hradního salonu, aby vyjevila, jak vypadal rozhovor o "otázkách zajímajících obě strany".