Mistr ve stolním tenise, farmář nebo poák. Roboti zasahují do vech oblastí lidské činnosti. Zatímco německá společnost KUKA vyvíjí průmyslový manipulátor, který si zahraje i ping-pong, Australalé pracují na továrním robotovi, který se umí dokonce sám učit. A zájem po robotech roste i v zemědělství. Zatímco v roce 2013 představovaly trh s objemem 817 milionů dolarů, očekává se, e v roce 2020 to bude více ne 16 miliard dolarů.
Robot jako sportovní trenaér
Jedním z největích světových výrobců průmyslových robotů je německá společnost KUKA Robotics Corporation. Ta nyní společně s čínskou telekomunikační firmou Huawei buduje celosvětovou internetovou sí, která bude pro průmyslové roboty jakousi obdobou internetu věcí (Internet of Things, IoT) − umoní jim vzájemně komunikovat, učit se a sdílet prvky umělé inteligence. KUKA také vyvinula velmi rychlý robotický průmyslový manipulátor AGILUS. S ním si zahrála ping-pong bývalá světová jednička ve stolním tenise Timo Boll. I kdy se nakonec ukázalo, e se jednalo o virál, Němec si pochvaloval, jak je robot obratný a jak rychle dokáe propočítat, kam míček bude směřovat.
S láskou, vai roboti: Esej Luboe Kreče
Symbióza s roboty: Rozhovor s éfem továrny Continental Zdeněkem Przybylou
Elko EP: Kódy lepíme skoro dvacet let
Německé firmy jsou v digitalizaci výroby rychlejí ne americké
Roboti nahradí i právníky: Rozhovor Martinem Fordem, autorem ekonomické knihy roku
Grafika: est technologií, které zvyují efektivitu práce ji nyní
Robot jako učenlivý pracant
Australský kybernetik a podnikatel Rodney Brooks zaloil v Bostonu startupovou společnost Rethink Robotic, která vyvinula a prodává malého průmyslového robota Baxter vybaveného prvky AI. Ten − na rozdíl od dosavadních průmyslových robotů − není jen programovatelný, ale umí se sám učit. Samotný Baxter je vysoký přiblině metr, je moné jej také umístit na mobilní podvozek, take se můe po pracoviti libovolně přemisovat. Od klasických průmyslových robotů jej odliuje mimo jiné i obrazovka s motivem lidského obličeje, zobrazující několik emotivních stavů. To má usnadnit komunikaci mezi lidmi a robotem. Baxter se prodává za 25 000 USD, take je dostupný i pro malé a střední podniky a umoňuje jim v robotizaci dret krok s konkurencí velkých společností.
Robot jako farmář
Jedním z velkým problémů zemědělství je náročnost na nekvalifikovanou sezonní práci, pro ni se ve vyspělých zemích obtíně hledají pracovníci. Zájem o zemědělské roboty proto roste − zatímco v roce 2013 představovaly trh s objemem 817 milionů dolarů, očekává se, e v roce 2020 to bude více ne 16 miliard dolarů. Existuje celá řada takových strojů od leteckého sledování porostů (drony) přes zavlaování a aplikaci chemických prostředků a po sklizeň. Tohoto zemědělského robota Weedyho sestrojili na univerzitě v Osnabrücku. Dostal jméno podle anglického výrazu pro plevel − weed. Právě s plevelem dokáe Weedy úspěně bojovat. Díky vlastnímu navigačnímu systému se dokáe samostatně pohybovat po poli mezi řádky pěstovaných rostlin a přitom nemilosrdně zlikviduje herbicidním postřikem jakýkoliv plevel, na který při tom narazí. Foto: Unibots.com
Člověku vstup zakázán, tady pracují stroje!
Robot jako poák
Velkou budoucnost odborníci předpovídají bezpilotním létajícím strojům (dronům), které u nyní prodělávají obrovský boom díky jednoduchosti, láci a monosti snadného přizpůsobení pro nejrůznějí účely. Hned několik společností vyvíjí kvadrokoptéry pro své zásilkové sluby, například Amazon pracuje na slubě Prima Air, pro kterou testuje létající prostředek kombinující princip kvadrokoptéry a klasického letadla. Je schopný nést zásilky o hmotnosti a 2,5 kilogramu do vzdálenosti 18 kilometrů od skladu − bez nutnosti prodírat se dopravními zácpami ve městech. Zavedení do praxe zatím brání nedořeená bezpečnost provozu a předevím legislativa.
Robot jako zedník
Konstrukční a stavební práce mohou provádět i drony. Vyzkoueli to odborníci ze Spolkové vysoké technické koly v Curychu ve spolupráci s architektonickou kanceláří Gramazio & Kohler. Ti nechali v roce 2011 v muzeu moderního umění FRAC Centre na předměstí Paříe čtyři drony postavit est metrů vysokou vě z celkem 1500 cihel. Drony ji dokázaly vybudovat za čtyři dny, a to doslova cihličku po cihličce. Transportovaly ji s pomocí speciálního dráku, kterým k sobě dron cihličku "přicucl". Ve řídil počítač − nejen místo, kam se mají jednotlivé dílky skládačky dopravovat, ale také to, aby drony nenarazily do budovy nebo do některého ze svých pracujících kolegů.
Robot, který dokáe spolupracovat
Podle The Wall Street Journal je v USA největí podíl průmyslových robotů v automobilovém průmyslu a přidruených odvětvích − 64 procent. Na druhém místě je metalurgický průmysl (9 procent), následuje potravinářství (6 procent) a elektronický průmysl (4 procenta). I proto se právě na území USA automobilka Toyota rozhodla během přítích 5 let do výzkumu a vývoje těchto strojů investovat miliardu dolarů. Součástí iniciativy je zaloení robotické laboratoře v Silicon Valley, kde zaměstná několik stovek pičkových amerických inenýrů. Trendem ve vývoji robotů pro automobilový průmysl je "kolaborativita": stroje označované jako koboti jsou vybaveny senzory, které sledují dění okolí, co nejen zvýí bezpečnost práce, ale dovolí přímou spolupráci s lidmi ve výrobním procesu. Zatímco dosavadní roboty fungovaly předevím v lakovnách a svařovnách, nové stroje budou pracovat s lidmi při jemnějích výrobních operacích.