Kurzy digitálních dovedností pro veřejnost budou pokračovat. Stát plánuje rozdělit až dvě miliardy, ale zpřísní pravidla

Za poslední necelé dva roky prošlo kurzy v digitální oblasti celkem 140 tisíc lidí, další zájemci budou mít šanci už letos. Úřad práce totiž plánuje během příštích tří let na další podobné kurzy přispět zájemcům z řad zaměstnaných i nezaměstnaných dvěma miliardami korun. Tentokrát bude chtít, aby kurzy trvaly déle než dva dny, a po školicích firmách bude chtít videoukázku. Přinášíme podrobnosti.

Na konci uplynulého roku doběhly poslední kurzy na digitální dovednosti pro širokou veřejnost, které podporoval Úřad práce financemi z Národního plánu obnovy (NPO), jehož prostřednictvím čerpá Česká republika finanční prostředky od Evropské unie. „Prozatímní náklady na úspěšně ukončené rekvalifikace a digikurzy dosahují 2,21 miliardy korun,“ uvedl mluvčí úřadu František Bikár. Úřad stále ještě kontroluje doklady z odškolených kurzů a proplácí vzdělavatelům faktury, takže částka se může vyšplhat o stovky milionů korun výš. Kurzy běžely od jara 2023.

Pokračování školicích aktivit má být o něco méně štědré a přísnější. „Jsou připraveny dva navazující projekty digitálního vzdělávání v celkové hodnotě dvě miliardy korun. Spuštění se očekává v polovině roku 2026 a realizace je plánována do konce roku 2028,“ uvedl Bikár. Peníze tentokrát půjdou peníze z Operačního programu Zaměstnanost plus, který se spolufinancuje ze státního rozpočtu.

Kurzy budou muset být delší, minimálně čtyřicetihodinové, což znamená týden výuky. A účastníkům bude povolena jen určitá míra absence. Novinkou bude videoochutnávka – v minulosti si zájemci o kurz vybírali v e-shopu Jsemvkurzu.cz zejména podle názvu a blízkosti docházky, takže o kvalitě kurzu si nemohli udělat přesnou představu. „Rádi bychom, aby součástí každého kurzu byla krátká ukázková videolekce,“ uvedla Kateřina Budínová, ředitelka odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Do kurzů se opět bude moci přihlásit úplně každý. Nejen nezaměstnaní, ale i ti, kteří práci mají – včetně živnostníků. Spoluúčast by měla činit 23,27 procenta z ceny kurzu, v projektech z NPO to bylo jen 18 procent. „Odpovídá to výši spolufinancování ze státního rozpočtu. Spoluúčast se prokázala jako funkční motivační prvek,“ vysvětlil Bikár s tím, že podrobnosti bude úřad představovat až před startem nového digivzdělávání.

„Z průzkumu nám vyšlo, že finance jsou pro lidi hlavní bariérou, proč se dál nevzdělávají. Dotované kurzy od Úřadu práce proto považuji za přínosné,“ uvedl pro HN personální expert Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career, provozovatele portálů Jobs.cz či Práce.cz. 

Vzdělávání dospělých za štědré dotace končí. Nejúspěšnější školitelé získali čtvrt miliardy

29. 10. 2025 ▪ 6 min. čtení

Maximální částka dotace na klienta je už teď stanovena na 50 tisíc korun. Ale pozor – jde o strop na období tří let po sobě, do něhož se navíc započítají i dříve absolvované dotované kurzy. Podle dřívějšího vyjádření Úřadu práce je tentokrát cílem vyškolit zhruba 40 tisíc lidí – v plánu je motivovat zejména osoby s nízkým vzděláním a pomáhat lidem se změnou kariéry s ohledem na změny na trhu práce a stárnutí populace. 

Dosud byli mezi vzdělavateli hlavně soukromé firmy a jednotlivci, někteří si dokonce na dvoudenních digikurzech postavili výnosný byznys a podle zjištění HN obcházeli pravidla. „Pokud vzdělavatelé podmínky projektu nesplnili, Úřad práce jim neproplatil náklady na dané vzdělávací aktivity a firmy vyřadil z databáze,“ uvedl Bikár. Úřad to ale musel firmám prokázat. Hodnota kurzů, které úřad neproplatil, byla do 10 milionů korun, nejčastěji kvůli tomu, že firmy na kurzu školily víc než 15 účastníků najednou anebo nedodržely minimální délku výuky 16 hodin.  

Nyní bude úřad chtít zapojit také střední a vysoké školy, aby na webu Jsemvkurzu.cz nabízely rekvalifikační kurzy ve svých oborech. Na konci školení by od nich klienti mohli dostat mikrocertifikát, který by měl pro zaměstnavatele určitou váhu a byl by zárukou určité kvality. 

Podle ekonoma Michala Ostrého, odborníka na vzdělávací politiku, by si stát měl na začátku přesně stanovit, co chce za dvě miliardy dotací vlastně pořídit. A také aby výsledek uměl zhodnotit. „Počet účastníků nestačí, důležité třeba je, jestli lidé změnili pracovní pozici nebo se jim zvýšila mzda,“ říká. K tomu by mohla pomoci data z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, která stát začne sbírat od dubna.