Zmáčkl spoušť a dvě děti přišly o mámu. Když se zatčeného Thomase Maira zeptal soudce na jméno, dostalo se mu odpovědi: "Mé jméno je smrt zrádcům, svobodu pro Británii!" Asi nejednomu z nás vytane na mysli, že ten pán toho nejspíš bude mít popleteného víc, přinejmenším století, ve kterém se nachází.

Případný brexit, odchod Británie z Evropské unie, v jehož jménu Thomas Mair zabíjel, by mohl srazit i anglickou fotbalovou Premier League přinejmenším o 20 let zpátky.

Připusťme, že míchat násilnou smrt poslankyně Jo Coxové s nějakým čutáním do balonu může působit poněkud nemístně, ale za kanálem La Manche teď všechno souvisí se vším a hlavně se čtvrtečním referendem, které rozhodne o tom, zda Velká Británie z Evropské unie odejde, nebo v ní setrvá.

Jaká pravidla platí

 

◼ Automaticky dostane nyní pracovní povolení hráč ze státu Evropské unie nebo hráč splňující tyto podmínky:

1)

◼ Hráč ze zemí na 1. až 10. pozici žebříčku FIFA musí odehrát přinejmenším 30 procent zápasů národního týmu za poslední dva roky.
◼ Země první desítky v EU: Belgie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, mimo EU: Argentina, Kolumbie, Chile, Brazílie, Uruguay.

2)

◼ Hráči ze zemí na 11. až 20. místě musí zasáhnout do 45 procent zápasů.
◼ V žebříčku FIFA jsou v tomto rozmezí v EU: domácí Anglie, Itálie, Nizozemsko, Francie, Maďarsko, přidružený status má Švýcarsko, mimo EU: Ekvádor, Mexiko, Turecko, Ukrajina.

3)

◼ Pro hráče ze zemí na 21. až 30. místě žebříčku FIFA už se požaduje 60 procent mezistátních startů, pro další dvacítku států pak 75 procent.
◼ Česko je nyní na 30. příčce žebříčku FIFA, Slovensko je na 24. pozici.
◼ Pro ty, kdo výše popsané podmínky nesplňují, platí, že jejich žádost o pracovní povolení by musela řešit speciální komise.

"Polovina hráčů Premier League by najednou potřebovala pracovní povolení," upozorňuje hráčská agentka Rachel Andersonová na možné následky britského odchodu z unie.

Asi nejlépe celý problém osvětlí krátký exkurz do nedávné minulosti evropského fotbalu. Pozor, varování! Později narozené, žijící v domnění, že kupříkladu Bayern Mnichov měl na širší soupisce vždy plus minus 16 cizinců, tak jako teď, čeká možná menší šok.

Ještě před 21 lety bylo v evropském fotbale obvyklé uplatňovat kvóty, které určovaly, kolik cizinců smí v utkání nastoupit za jeden tým či figurovat na jeho soupisce. Přičemž cizinec byl každý, kdo nedisponoval pasem příslušné země.

Příklad: Slavný tým AC Milán počátkem 90. let evidoval na soupisce tři Nizozemce, konkrétně Ruuda Gullita, Franka Rijkaarda a Marka van Bastena. Jinak samé Italy, víc cizinců angažovat nesměl. Podobně to fungovalo v řadě jiných zemí. Anglie pak vsadila na přísný systém udělování pracovních povolení.

Povolení? I Čech měl problém

"Princip volného pohybu pracovních sil platí i pro fotbal," konstatoval ale Evropský soudní dvůr v rozsudku kauzy belgického hráče Jeana-Marka Bosmana. A v souladu s tím od prosince 1995 fotbalové cizinecké kvóty v rámci unie padly. To znamená, že od té chvíle smělo nastoupit za londýnský Arsenal klidně devět Francouzů a za Real Madrid třeba pět Italů a čtyři Němci.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se