Ministr Ťok chce více stanic technické kontroly. Stávající firmy se plánu hlasitě brání

Na stanice technické kontroly (STK) se valí změny, jež se jejich majitelům nelíbí. Zatímco ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce jejich počet výrazně navýšit a posílit konkurenci, současní majitelé necelých čtyř stovek soukromých firem, kde si motoristé povinně podle nařízení státu musí nechat za poplatek pravidelně prověřovat stav svých vozidel, se tomu hlasitě brání.

Protichůdné argumenty si obě strany vyměňují už měsíc, naposledy na sebe narazily včera. A závěry uzavřené schůzky si vykládají odlišně. Podle podnikatelů ministr začíná po kritice couvat od revolučního plánu, podle něhož chtěl trh s STK úplně uvolnit a pustit na něj každou firmu, která splní předem daná pravidla. "Zaznělo, že nedojde k úplné liberalizaci trhu," potvrdil Jiří Rejmon, člen předsednictva Profesní komory STK, jenž se včerejšího jednání zúčastnil.

Ťokův úřad naopak tvrdí, že počty STK určitě zvýší. "Platí, že chceme současný systém výrazně uvolnit," řekl mluvčí Tomáš Neřold.

Hodně tak bude záležet na tom, jak přesně úředníci změnu udělají. Pokud trh úplně neuvolní, mají ještě jednu možnost: upravit matematické vzorce, jež slouží k současné regulaci a přes které se vypočítává maximální kapacita STK v krajích. Vzorec kalkuluje s počtem aut v daném regionu a platí, že čím méně aut tam je, tím méně STK je potřeba. A pokud je kapacita vyčerpána, úřady (dnes kraj a nově pak stát) novou STK nepovolí.

"Bude se o tom dál jednat a bude záležet na tom, do jakých hodnot se vzoreček posune," dodal Rejmon. Nastavení vzorce může počet STK jen mírně navýšit, ale také třeba i ztrojnásobit.

Konkurence srazí ceny

Podle ministerského mluvčího Neřolda vychází současný systém výpočtu z deset let starého klíče, který uzavřel počty STK podle tehdejších potřeb a který už neodpovídá reálným potřebám v regionech.

Ministr Ťok vyšší počet STK obhajuje tím, že mu jde hlavně o motoristy, kterým se zkrátí čekací doby a konkurence na trhu srazí i ceny, jež se po letošním zdražení o třetinu pohybují okolo osmi set korun.

Majitelé STK však Ťokovy argumenty zpochybňují. Ti nepoctiví prý pustí za nízké ceny do provozu i auta ve špatném technickém stavu. "Přesně to se stalo v Polsku, kde mají přes čtyři tisíce STK," říká Jiří Rejmon. Navíc podle něj stát nedokáže vyšší počet STK uhlídat, aby nepodváděly.

Členové komory přiznávají, že si chtějí chránit zajetý a jistý byznys, který jim přihrává sám stát, když prohlídky aut po motoristech vyžaduje. Zároveň však regulaci považují za nutnou podmínku zachování kvality prohlídek.

Při živelném rozšíření licencí podle nich hrozí i riziko korupce. Předseda Profesní komory STK Michal Cuc tvrdí, že už nyní existují nespolehliví majitelé stanic, u nichž se dá razítko do technického průkazu koupit. A pokud se najednou vyrojí i další, nebude je možné zkontrolovat. Stát pak sice občas zavře podvodnou stanici, ale její majitelé si obratem otevřou provozovnu na jiném místě pod jinou firmou a úřady nic nezmohou.

Ministerstvo však trvá na tom, že si poctivost stanic dokáže ohlídat. Vyšší počet STK navíc obhajuje i tím, že jim naroste práce a papírování v souvislosti s dalším chystaným a kritizovaným krokem: zánikem 1800 samostatných stanic pro měření emisí a jejich sloučením do jednoho místa s STK. Ťok říká, že jde o další pohodlí pro řidiče. Obě prohlídky by absolvovali najednou a nedostatky by mohli řešit hned, protože v místě by byl nově povolen i servis. Kritici namítají, že by si pak kolegové jen přihrávali kšefty. Objevenou závadu by opravil mechanik v sousední garáži.

Sloučení STK a emisí je v plánu od roku 2018. Ministerstvo tvrdí, že tím vyhoví předpisu EU, sdružení STK však považuje argument za zavádějící. Má právní rozbor, podle kterého směrnice EU nic takového nepožaduje. Majitelé emisních stanic vnímají slučování rozdílně. Zatímco jedni by raději podnikali dál samostatně, jiní možnost rozšíření služeb vítají.