Čeští umělci včetně Koťátkové či Šedé představují v Bruselu nervozitu města a různé rychlosti jeho pohybu

Pražská Drdova Gallery přizvala deset českých a slovenských umělců, aby ve spolupráci s kurátorem Václavem Janoščíkem svými díly prezentovali v Bruselu téma "víc než město". Jejich práce tvoří českou kapitolu výstavy Cities and (Velo)cities, na které se v rámci bruselského bienále Summer of Photography podílí také po třech umělcích z Polska a Maďarska.

Námětem je vnitřní rytmus města, to, co ovlivňuje každodenní život člověka v něm. Výstava v kulturním centru De Markten uprostřed Bruselu potrvá do 28. srpna.

"Města, ve kterých žijeme, jsou nejen sítí ulic a budov, nemají jen svoji svéráznou tvář a estetiku, ale představují také prostor pohybu, cirkulace lidí, věcí i peněz," říká kurátor Janoščík, podle něhož se výstava Cities and (Velo)cities zaměřuje právě na tyto souvislosti.

Čeští a slovenští umělci se prý snaží reflektovat, ale také přetvářet a kritizovat různé okruhy a rychlosti městského pohybu. Čistou fotografii přitom vystavuje jen zhruba třetina z nich.

"Například Václav Kopecký na svých fotografiích, které zachycují maraton v Benátkách, ukazuje rychlost nejen jako sportovní, ale také komerční, turistický a díky benátskému bienále i umělecký fenomén. Na druhé straně například Jan Maštera ve své fotografické knize mapuje pražská slepá schodiště, a ukazuje tak i pomalá zátiší městského prostředí," popisuje kurátor.

Podobné téma se nemohlo obejít bez Kateřiny Šedé, která zkoumá a podporuje sociální aktivity v různých společenstvích. "Vždy je pro mě nejdůležitější vyvolat změnu," prozrazuje Šedá svou motivaci.

Brusel ji teď poznává díky dokumentaci k jejímu projektu Everything is Perfect/Los Altos World Records. V jeho rámci oslovila množství lidí v třicetitisícovém kalifornském městě, aby jí nahlásili své nejrůznější rekordní dovednosti. Vytvořila pak "knihu rekordů" města a změnu tam skutečně vyvolala: lidé se o sebe začali navzájem víc zajímat.

Temnější jsou dvě vitríny s grafickými ilustracemi Evy Koťátkové z její série Psychologické divadlo. Umělkyně, která vytrvale sleduje často drtivý vliv moderních institucí na jedince, zejména dítě, připomíná, jak lehko se z nás v současném městě stávají "cirkulující objekty".

Tempo městského života je nesnesitelné, tvrdí slovenská autorka videí a konceptuálního umění Pavlína Fichta Čierna. Ve svém videu Release Notes to v Bruselu dokazuje na těch, kteří se nechytají − bezdomovcích, podivínech. Jako by i ona sama, pozorovatelka, byla jednou z nich.

Britského fotografa Paula Chaneyho, který žije a pracuje v Praze, nenechává klidným představa, jak bude vypadat postapokalyptická společnost, a tak se zabývá spekulativní metodologií přežití lidstva, a nejen lidstva. V česko-slovenské části bruselské výstavy se prezentuje jeho Lizard Exit Plan.

Chaney vychází z fiktivní katastrofy na Ještěrčím poloostrově v britském Cornwallu a konstruuje plán na záchranu a přesídlení populace ještěrek. Pracuje přitom nejen s fotografií, ale také s technologií blueprintu, která se používá pro reprodukci dokumentů a plánů.

Desítku umělců doplňuje Radek Brousil, který pracuje s negativy a ve své Black & White Photography upozorňuje na to, že moderní centra měst často vznikají kvůli otrocké práci. Levnou pracovní sílu budující současná města zobrazuje i Lucia Nimcová ve svém videu o práci betonářů Martelinar.

Studentka fotografie Valentýna Janů se zaměřuje na minimalistické detaily městských zákoutí, zatímco slovenská umělkyně Petra Feriancová si v sérii fotografií Found and Given všímá toho, jak v moderním městě věci, informace i lidé neustále cirkulují na stejných místech.

"Brusel vnímám jako velmi aktuální místo evropského uměleckého provozu," zdůrazňuje galeristka Lucie Drdová, proč je česká účast na výstavě Cities and (Velo)cities důležitá. Význam Bruselu jako centra obchodu s uměním skutečně stoupá. Důkazem může být úspěch, s nímž se tu letos koncem dubna poprvé konala evropská pobočka newyorského veletrhu The Independent.