S AVG se doplňujeme, budeme konkurovat čínským firmám i Microsoftu, říká ředitel Avastu

Obě firmy vznikly na přelomu osmdesátých a devadesátých let v bývalém Československu, z obou se postupně staly značky řadící se do světové antivirové extratřídy.

Dlouhé roky platily Avast a AVG za nesmiřitelné konkurenty, které si navíc mnozí počítačoví uživatelé pletli. Teď se dvojice firem oficiálně zapsaných v Nizozemsku spojuje pod hlavičkou pražského Avastu. Ten za svého brněnského soka jeho akcionářům zaplatí celkem 1,3 miliardy dolarů, tedy téměř 32 miliard korun. Spojením tak vznikne jeden z nejsilnějších antivirových hráčů světa.

"Řekli jsme si, že spolu budeme silnější proti novým čínským konkurentům nebo Microsoftu. Lépe se nám taky povede na mobilním trhu, který představuje budoucnost našeho oboru," říká šéf Avastu Vincent Steckler v rozhovoru pro HN, v němž mluví o propojení obou společností, možném vstupu na burzu nebo o tom, proč je stále výhodné sázet na klesající počítačový trh.

HN: Proč jste koupili AVG právě teď?

O spojení se uvažovalo už v roce 1998 a potom ještě několikrát. Já jsem v Avastu od roku 2009 a tehdy se mluvilo zase o tom, že AVG koupí nás. V posledních dvou a půl letech jsme o koupi AVG mluvili v podstatě každých šest měsíců. Teď to klaplo jednoduše proto, že nám v AVG konečně řekli ano.

HN: Je ostatně dost zvláštní, aby vedle sebe 25 let působili dva podobně silní hráči.

Vždycky dávalo smysl tyhle dvě firmy spojit. Jsou to společnosti, které působí ve stejném oboru, mají stejný byznysový model, stejné hodnoty. A navíc se okruh jejich zákazníků moc nepřekrývá. Zatímco AVG operuje převážně v anglicky mluvících zemích, my jsme zase silní v těch neanglicky mluvících, ve státech třetího světa. Když potom takové firmy dáte dohromady, získáte opravdu silnou globální společnost, které tolik nehrozí, že ji vytlačí všichni ti velcí hoši od konkurence.

HN: Nedává tedy vaše spojení smysl hlavně proto, že antivirový byznys se teď dost proměňuje? Prodeje počítačů, na nichž jste závislí, soustavně klesají. Na druhé straně roste trh mobilů, jejichž bezpečnost musí někdo řešit.

Bezpečnostní trh dozrává, a pokud na takovém trhu chcete přežít, musíte být zkrátka větší a silnější. Prodeje PC možná klesají, počet instalací antivirů na osobních počítačích je ale stále ohromný a pořád jde o hlavní zdroj našich příjmů. Zatímco byznys na PC u všech našich konkurentů v prvním letošním čtvrtletí klesal, my v Avastu jsme rostli o 19 procent.

I AVG prakticky stagnovalo, když v osobních počítačích rostlo něco kolem procenta. Je tomu tak jednoduše proto, že anglicky mluvící trhy jsou dnes nasycené, zatímco ty neanglické, kde je Avast, stále rostou. Takže AVG spojení s námi jenom prospěje, protože získá sílu a nebude tak závislé na zemích, kde dnes antiviry stagnují. My zase díky AVG posílíme v mobilní bezpečnosti a produktech pro malé a střední podniky. Tam je AVG přece jenom silnější než my.

HN: Kdy tedy můžeme očekávat, že se pustíte do mobilní expanze?

Dnes hlavní příjmy Avastu přinášejí počítače. Mobily pro nás představují budoucnost. Bude trvat ještě několik let, než se z nich stane náš klíčový byznys. Taková doba ale přijde. Proto teď do mobilní budoucnosti investujeme právě z toho, co vyděláme na PC, kde nám stále přibývají zákazníci a kde jsme hodně ziskoví.

Navíc se chceme zaměřit také na menší a střední firmy, kde dnes ročně utržíme kolem 100 milionů dolarů, což je slušné, ale pořád docela malé číslo. V tomhle segmentu aktuálně nejsme ziskoví, protože tu AVG nedávno provedlo několik akvizic. Pro nás jsou ale malé a střední podniky důležité jako stabilní a předvídatelná oblast, která vedle osobních počítačů představuje dobrý základ pro rozšiřování mobilního byznysu.

HN: Na zabezpečení počítačů vyrostl Avast i AVG. Jak se dnešní antivirové firmy dostávají do mobilů, které pro vaše odvětví pořád představují docela neprozkoumaný terén?

Jsou v podstatě dvě cesty, jedna spočívá v přímém oslovování zákazníků na internetu, druhá vede přes mobilní operátory. Když jdete formou přímého internetového prodeje, nabízíte své bezpečnostní aplikace třeba přes Google Play nebo App Store od Applu.

Aby však tenhle model fungoval, musíte mít aspoň 200 milionů uživatelů. My jich dnes máme 70 milionů, AVG zhruba kolem 110 milionů. Sami jich tedy máme málo, společně už to ale dělá 180 milionů a každý měsíc navíc pár milionů klientů přibude. Společně tedy můžeme potřebné hranice dosáhnout daleko snadněji.

Druhá cesta prodeje vede přes mobilní operátory. Jde o to vybudovat velkou globální síť partnerů, v níž budou třeba O2, Vodafone a další nabízet naše výrobky zprostředkovaně koncovým uživatelům.

HN: K tomu by vám mohla pomoct třeba firma Location Labs, kterou před třemi lety AVG koupilo.

Ano, Location Labs už s operátory spolupracuje. Zatím takováto partnerství fungují jen v rámci Spojených států, my je ovšem chceme rozšířit celosvětově. To ale nějaký čas potrvá. Jenom nastartovat obchodní cyklus v těchto případech trvá rok.

Další rok pak nejspíš potrvá, než každý operátor vloží naše služby do své nabídky. Takže než se vrhneme do dalšího mobilního růstu, budeme nejprve muset získat velké množství kmenových zákazníků.

HN: Je to jeden z důvodů, proč AVG stáhnete z newyorské burzy? Takovéto změny se přece jen dělají lépe bez stálé kontroly burzovních analytiků.

Ano, je to tak. Pro AVG jako firmu kotovanou na burze bylo vždy těžší provádět podstatné změny, které přitom firma musela dělat, aby se udržela mezi globální špičkou. Oproti nám třeba zaostávali v on-line prodejích, protože se neodvážili posunout k nějakému sofistikovanějšímu řešení.

Když se do něčeho podobného pustíte jako společnost, která není na burze, a uděláte třeba špatný krůček, tak to může na měsíc nebo na čtvrtletí snížit vaše tržby. Když ale na burze jste, může vás drobná chyba klidně položit, protože vám trhy třeba přestanou věřit. Z naší zkušenosti neburzovní firmy zkrátka vyplývá, že můžete být flexibilnější a dělat změny snáze, protože se vám nikdo nedívá přes rameno.