Zápisky protivného hosta: Na Sněžku vyrazte bez řízků, krkonošské restaurace mile překvapí

Překvapení pod Sněžkou

Když Gourmetguru vyráží na nějaké turisticky exponované místo, jídlo si obvykle radši připravuje s sebou. Chce se vyhnout tuctovému občerstvení, které restauratéři nabízejí kolemjdoucím přicházejícím pravděpodobně poprvé a možná i naposled. O to větší překvapení na něj ale čekalo během výletu na Sněžku, kdy se dobrovolně svěřil do péče tamních gastroprovozů. Milé překvapení ho čekalo už cestou na vrchol. V horské boudě Růžohorky zhruba v polovině trasy byly v nabídce skvělé domácí borůvkové knedlíky, tedy jídlo, které je v Krkonoších víc než stylové. Gourmetguru snad přivírá oči jen nad původem borůvek (jejich česání je na území národního parku zakázané) a nad kopcem šlehačky ve spreji. Podruhé se Gourmetguru radoval při zpáteční cestě na konci Obřího dolu. Na úpatí nejvyšší hory zašel do Boudy Pod Sněžkou, kde mu nad nabídkou spadla čelist. Stručnému menu vévodila metoda sous-vide, tedy upravování masa ve vakuu, které je v poslední době tolik oblíbené především v hlavním městě. Gourmetguru vyzkoušel krkonošské kyselo a bůček sous-vide s chlebem a nakládačkami. Obojí nemělo chybu. Musel mlaskat opravdu nápadně, protože svérázný číšník na něj od vedlejšího stolu zavolal: "Tak co, pane, bůček je báječný, že?" A otočil se ke svým aktuálním hostům: "Mám vám ho taky napsat k těm dvěma pivečkům? Ne? Tak chleba se škvarky?" Horská bodrost společně s poctivým jídlem po takové túře skutečně bodly.

Pábitelé změnili lokál

Aby toho prázdninového cestování nebylo málo, vydal se Gourmetguru také na cyklovýlet, a to po stopách Bohumila Hrabala. Kersko, kde spisovatel dlouhá léta pobýval, je známé především díky autorovým Slavnostem sněženek. Místní Hájenka, kde se diskutovalo o tom, zda bude kanec se "šípkovou, či se zelím", zde funguje dodnes. Postupem času se ale z tradičního podniku stala komerční záležitost s astronomickými cenami, a dokonce i místní starousedlíci na pravidelné návštěvy postupně rezignovali. Když to Gourmetguru zjistil, trochu (nebo spíš hodně) ho to otrávilo. Pak se ale dozvěděl o restauraci, kam se přežívající hrabalovská poetika i s tradičními zvěřinovými hody přestěhovaly. Na druhém konci aleje objevil restauraci U Pramene. Téměř za poloviční ceny dostal na výběr z několika hotovek a každá při pohledu k okolním stolům vypadala slibně: kančí guláš, koprová omáčka, pečený bůček nebo jelení kýta se šípkovou omáčkou. Pro tu se nakonec Gourmetguru rozhodl. Dočkal se libových, avšak nevysušených plátků masa i velkorysé porce lehce pikantní omáčky se špetkou skořice a se sedmi knedlíky. Po tak vydatném a dobrém obědě Gourmetguru jen těžko nasedal znovu na kolo. Ale rozhodně se nikam nehnal a užíval si dál krásného letního dne.