Možná o něm mluvil kolega v práci. Nebo se o něm někdo zmínil na Facebooku či Twitteru. A v novinách a filmových časopisech po celém světě během uplynulých týdnů psali, že kdo ho neviděl, má všeho nechat a napravit to. Nejdiskutovanější seriál letošního léta Stranger Things vyvolává opravdu velmi osobní reakce.

Internetová televize Netflix, která za tímto hororovým "zjevením" stojí, umí šeptandu, jež ze seriálu učinila takový fenomén, správně přiživit. Nejen že dělá tajnosti a nutí fanoušky i novináře spekulovat, zda bude další řada. Ale před týdnem umístila na YouTube interaktivní video umožňující divákům svobodný pohyb jednou z nejděsivějších scén seriálu a teprve dnes digitálně vychází první část jeho soundtracku.

Netflix toto osmidílné hororové drama, zasazené do 80. let a pojednávající o záhadně zmizelém chlapci a nadpřirozených úkazech v jeho rodném městečku Hawkins v Indianě, umístil na své stránky 15. července.

O dva dny později klasik moderního hororu Stephen King napsal na Twitteru: "Stranger Things jsou čistokrevná zábava. Jednička s hvězdičkou. To nesmíte minout." V podobných superlativech se na sociálních sítích vyjádřily i další osobnosti, třeba režisér Guillermo del Toro.

A seriál Stranger Things se podle dat společnosti Parrot Analytics stal nejúspěšnějším digitálním televizním pořadem následujícího týdne. Tento nečekaný hit Netflixu je často charakterizovaný jako esence filmových 80. let, což byla přinejmenším v Hollywoodu zvláštní doba. Svraštělý mimozemšťan tehdy přiměl dětské kolo létat, oslizlý zelený duch se zabydlel v ledničce nic netušící ženy a z čínského krámku si bylo možno koupit nejroztomilejší zvířátko na světě coby vánoční dárek, z něhož se však brzy vyklubala zubatá zrůdička.

Nostalgie po 80. letech neustále přináší do kin či na obrazovky staré známé hrdiny nebo jejich moderní verze. A jeden z největších filmových propadáků letošního léta Krotitelé duchů ukazuje, že zdaleka ne vždy se podaří oživit vzpomínky na onu hollywoodskou dekádu, v níž se zdánlivě točily jen samé lehce dětinské podivnosti. Přesto se k ní dnes filmaři vrací nejčastěji.

Stranger Things nejsou předělávkou či pokračováním žádného tehdejšího titulu. Ale úplně všechno je v nich nějak povědomé, takřka důvěrně známé. Však také desítky článků rozebírají, na jaké filmy Stevena Spielberga odkazují jednotlivé scény seriálu, jakou hudbu cituje úvodní znělka a proč je font úvodních titulků nefalšovanou "typografickou pornografií".

Ten font připomíná knižní obálky hororů Stephena Kinga a spolu se zvukem starých syntezátorů funguje jako dokonalý stroj času, který diváky přenese do doby, kdy neexistovaly mobilní telefony ani internet, děti jezdily na kolech, hrály deskové fantasy hry a občas do jejich světa vstoupil nějaký nadpřirozený úkaz.

To se přihodí i ústřední partě chlapeckých hrdinů, když jejich kamarád zmizí a jeho matka v podání hvězdy tehdejších filmů Winony Ryderové začne mít pocit, že s ní syn komunikuje pomocí blikajících světel v jejich domě. Brzy k záhadám přibude dívka nadaná telekinetickými schopnostmi a tajemný vládní projekt, o jehož existenci se občané za žádnou cenu nesmí dozvědět.

Stranger Things vnáší do přirozeného, živelného světa malých hrdinů jako z nejlepších dětských filmů Stevena Spielberga hororové napětí podobné tomu, které čiší z knih Stephena Kinga. Odkazů, citací či poct dílům dobové popkultury je v seriálu jistě několik desítek, ale jeho hlavní předností není pomrkávání na filmové fanoušky. Tvůrci seriálu, dvojčata Matt a Ross Dufferovi, dokázali především spojit nostalgii po dávno uplynulé dekádě s moderními vlivy.

Roztomilost, hravost i dojemnost E. T. – Mimozemšťana se tu potkaly s opojnými a zneklidňujícími obrazy pulzujících tkání z onoho světa, abstraktních černočerných prostorů a monster bez tváře. Jde o horor, který nestojí na úlecích a efektech, ale na strachu z neznáma překračujícího lidské obzory, a zároveň o dílo, které diváky přiměje vidět svět očima dětských hrdinů.

Stranger Things svou provázaností připomínají spíš román či dlouhý, sedmihodinový film než seriál. A uživatelsky vstřícné prostředí Netflixu, které automaticky pouští následující epizodu hned po skončení té předchozí, doslova vybízí ke sledování na jeden "zátah". Stranger Things zkrátka diváky pohltí podobně jako ono monstrum bez tváře, které obývá dimenzi takřka na dosah běžného světa hrdinů seriálu, a přitom dimenzi zcela odlišnou od obyčejného lidského vnímání.

"Byli bychom hloupí, kdybychom to neudělali," pronesl v rozhovoru Reed Hastings ze společnosti Netflix, když byl dotázán, zda vznikne druhá řada. A má nepochybně pravdu. Podle časopisu Forbes se právě strategie vytvářet nákladné původní seriály Netflixu vyplatí z dlouhodobého hlediska a povede k nárůstu uživatelů. Forbes odhaduje, že především díky originálním seriálům naroste v následujících pěti letech počet amerických uživatelů ze současných 49 na 60 milionů.