Veselá Prague Pride bude už vážnější

Ten, kdo neměl v sobotu odpoledne cestu centrem Prahy a přes Letnou, nemusel si letošního ročníku Prague Pride skoro ani povšimnout. Časy, kdy týdennímu festivalu gayů a lesbiček dělal při jeho prvním ročníku v roce 2011 zadarmo propagaci vicekancléř prezidenta Klause Petr Hájek, který účastníky nazýval "devianty", jsou pryč. A z Prague Pride včetně jeho závěrečného extravagantního průvodu městem se stala "jen" jedna ze stálých položek pražského letního programu. Což je na jednu stranu dobře − existují stále ještě země, kde policie účastníky takových akcí nechrání, ale brutálně rozhání. A v tolerantní nebo spíš k čemukoliv lhostejné Praze vlastně policie ani nemá před kým a čím účastníky chránit.

Ani letos samozřejmě nechybělo pár povinných hlasů "já proti nim nic nemám, mám mezi nimi kamarády, ale proč s tím obtěžují na veřejnosti". Ano, to tak bývá, že ve velkých městech vás občas někdo ve veřejném prostoru něčím "obtěžuje", protože tím dává najevo svou přítomnost, obavy, radost nebo i požadavky. Obvykle se to děje i častěji než jednou za rok uprostřed vylidněného města. Ne každý je ochoten přijmout sexuální okázalost, kterou třeba účastníci pochodu demonstrují světu (a je jich mimochodem absolutní menšina), ovšem takovému traumatu se dá lehce zabránit například sobotním odjezdem na koupaliště mimo město nebo prostě tak, že se díváte někam jinam. Agenda účastníků Prague Pride je primárně spojena s jejich sexuální orientací, což je sice nepochybně zcela privátní věc, ale mnoho gayů a lesbiček kvůli ní v minulosti zažívalo ponižování, diskriminaci, či dokonce násilí. A pořád ledaskde zažívá.