Na všechny balené potraviny musí výrobci připsat počet kalorií či obsah tuku. Může je to vyjít na tisíce korun

Už jen necelé čtyři měsíce má výrobce lahůdek Radek Vavřík na to, aby na obaly všech svých baget, majonézových salátů nebo obložených housek doplnil počet kalorií, obsah tuku a další výživové hodnoty. Od 13. prosince to výrobcům balených potravin nařizuje Evropská unie. Lahůdkář z Citonic nedaleko Znojma už od začátku roku postupně posílá vzorky svých výrobků do specializované laboratoře, aby mu výživové hodnoty stanovila.

"Je to finančně náročné. Analýza jednoho výrobku vyjde na šest až sedm tisíc korun. Ještě nám chybí asi třetina sortimentu," řekl Vavřík.

Ne všichni výrobci si mohou analýzu v laboratoři dovolit. "Mnozí si výživové hodnoty počítají na základě veřejně dostupných tabulek a databází," popsala mluvčí potravinářské komory Dana Večeřová.

Pod povinné výživové hodnoty spadá sedm údajů − energetická hodnota, množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.

"Povinnost se týká všech provozovatelů potravinářských podniků. Dle nařízení jsou z povinnosti vyjmuty potraviny nebalené a pokrmy," vysvětlila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Hodnoty tuku nebo cukru tak zákazníci nenajdou třeba na párcích v rohlíku nebo na koláčích, které jim prodavač vloží do sáčku.

Na řadě potravin, typicky ve velkých obchodních řetězcích, už lze údaje najít. "Pro spotřebitele se nebude jednat o zcela novou věc, protože výrobci mohou tyto údaje dobrovolně uvádět již od poloviny prosince roku 2014. Zjišťujeme, že v tuto chvíli výživové údaje už většina výrobců uvádí, doplňovat je budou zřejmě především menší producenti," domnívá se šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest Hana Hoffmannová. Ti nejmenší s maximálně 20milionovým ročním obratem přitom mají úplnou výjimku.

Mluvčí potravinářské komory upozorňuje na to, že přínos nové povinnosti je sporný, protože řada lidí hodnoty na obalech nečte nebo jim nerozumí.

Podle Jany Dostálové z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické se to ale mění k lepšímu. "Někomu to je jedno a na etikety se nedívá, ale myslím si, že čím dál tím víc spotřebitelů si je čte. Kvalita potravin je velice různá, proto je dobře, že se zákazník dozví obsah živin," vysvětlila Dostálová.

Nová hlavní hygienička Eva Gottvaldová podotýká, že podrobné etikety jsou sice jedním z nástrojů, jak si vybrat kvalitní potraviny, ale nejsou samospásné.

"I když tam ty informace jsou, vždycky záleží na celkové skladbě stravy a životním stylu," řekla Gottvaldová, která se jako odbornice na výživu podílela na vzniku evropského nařízení. To bylo sepsáno už v roce 2011, účinnost bodu, který se týká výživových hodnot, ale byla odložena na prosinec 2016.

Podobně to bylo v případě alergenů, které se uvádějí od prosince 2014.