Syrské děti, nevinné oběti hry velmocí

Ali a Alija. Dvojčata z Aleppa. V jejich dětském pokoji zeje na popraskané zdi místo obrázku díra po šrapnelu. Prostor, kde dříve bývalo okno, zahaluje jen tmavý kus hadru. Když ho odhrnou, vidí kolem jen mrtvé a raněné. Ven přesto musí. Otce zasáhl granát, a tak je zajištění pitné vody a chleba jen na nich. O jejich příběhu se ale svět nic nedozví. Žijí totiž ve vládou ovládané čtvrti Salahaddin (Saladin).

Arabská i západní média naopak neustále přinášejí fotografie malého Umrána Dakníše, zakrváceného a zaprášeného syrského chlapce osamoceně sedícího v sanitce. Umrán totiž žil v povstalci ovládaném východním Aleppu, které symbolizuje boj proti Asadovi. I proto se o něm teď mluví jako o "symbolu syrského konfliktu". Proč jím ale nejsou všechny děti, bez ohledu na to, kde žijí? Proč jsou podobné záběry zneužívány k válečné propagandě, která má jediný cíl?