Slovensko se díky euru Česku velmi rychle vzdaluje, říká Vladimír Špidla, hlavní poradce premiéra Bohuslava Sobotky. Ve chvíli, kdy se začíná jednat o další budoucnosti Evropské unie, z níž nyní odchází Velká Británie, se musí Praha podle Špidly postarat, aby se jí země eurozóny ještě více nevzdálily.

"Rozhodnutí Velké Británie o vystoupení z EU jednoznačně posílilo země platící eurem. Pro nás je důležité, aby se změny, které budou nastávat − a mohou být velmi rychlé − odehrávaly v rámci celé EU, a ne pouze v rámci eurozóny," říká Špidla. Bývalý eurokomisař a český expremiér je přesvědčený, že by Česko coby otevřená a integrovaná ekonomika udělalo nejlépe, kdyby do eurozóny vstoupilo. "Přijetí eura otevírá základní prostor, abychom udělali další skok jak ve vlivu, tak v prosperitě. Je to vidět na Slovensku. Jestli se někdy reálně Československo rozpadlo, tak je to teď, protože osud Slovenska se nám vzdaluje. Dostává se na jinou oběžnou dráhu," dodává premiérův poradce.

Eurozóna nám nesmí ujet

Summit v Bratislavě, kterého se zúčastní příští pátek pouze 27 členských zemí EU už bez Velké Británie, bude podle něj ale teprve začátkem debaty, kudy by se měla unie vydat. I tento začátek může být ale pro Česko klíčový. Například italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni uvedl, že Itálie bude bojovat za dvourychlostní unii. "Současná EU může obsahovat menší vnitřní kruh států, které spolu sdílejí jednotnou měnu, schengenský prostor, a především lepší koordinaci v rámci obrany," sdělil Gentiloni minulý týden.

Vladimír Špidla (65)

◼ Po roce 1990 pomáhal obnovit ČSSD v jižních Čechách. V roce 1996 byl zvolen poslancem.

◼ V letech 1998–2002 vykonával funkci 1. místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí ve vládě Miloše Zemana.

◼ Roku 2001 byl zvolen předsedou ČSSD (do roku 2004).

◼ V letech 2002–2004 byl českým premiérem a následných pět let eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

◼ Od roku 2009 je místopředsedou Strany evropských socialistů (PES).

◼ Od roku 2014 řídí odbor poradců a poradkyň předsedy vlády.

"V okamžiku, kdy bude mít eurozóna pocit, že ji něco brzdí, zařídí se podle svého," upozorňuje Špidla a jako příklad dává fiskální kompakt. Ten v rámci EU v roce 2011 Británie zablokovala, státy eurozóny ho ale velmi rychle přijaly jako mezivládní smlouvu a nenechaly se zemí neplatící eurem zastavit. Co se týká společné evropské obrany, chce být ale Česko podle Špidly aktivní.

Česko je pro evropskou obranu

"Rozhodování v NATO je jednomyslné. V této organizaci je ale také Turecko nebo Spojené státy, což dosažení rozhodnutí ztěžuje. Je vhodné, aby unie měla určitou vojenskou kapacitu, která bude uplatnitelná v těch zájmech, které jsou jasně evropské," vysvětluje Špidla. Základní podmínkou pro společnou armádu je ale podle něj společná zahraniční politika. Státy unie se však dosud dokázaly shodnout na jednotném postoji v zahraniční politice pouze zřídkakdy.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se