V Praze začala výstava fotografa hvězd Sama Shawa, který nadzvedl šaty Marilyn Monroe

Snědý chlápek v kvádru s nepoddajnými vlnami vlasů a pečlivě zastřiženým knírkem by ve starém americkém filmu mohl vystupovat jako gangster. Sam Shaw, jenž žil v letech 1912 až 1999, měl ale v Hollywoodu jinou roli: fotografoval hvězdy. Všechny. Marylin Monroe, Marlona Branda, Liz Taylorovou, Sophii Lorenovou, Caryho Granta, Alfreda Hitchcocka, Woodyho Allena.

Jeho portréty jsou nezapomenutelné, obzvláště ten, na němž bílé šaty Marilyn Monroe nadouvá průvan z větrací šachty. Velkou profilovou výstavu Shawových fotografií od včerejška hostí Dům fotografie v pražské Revoluční ulici.

Snímek rozevláté Marilyn, který na výstavě nechybí, vznikl roku 1954 při natáčení filmu Slaměný vdovec a z Shawovy tvorby vyniká nejen svou popularitou. Fotograf, který se obvykle přizpůsoboval podmínkám na place, filmové scénografii nebo fotil při okamžitém nápadu, si tentokrát záběr pečlivě připravil. Přesněji ho vymyslel už o patnáct let dříve, jak dokazuje jeho kresba, na níž si dívka užívá pouťovou atrakci − prochází otáčejícím se větrným sudem.

Tvář krásné Marilyn se ve výběru fotografií, které jsou k vidění v Praze, opakuje často. Je tu Marilyn na pláži, v županu, za výkladem obchodu s módním zbožím, na ulici v rozhovoru s "obyčejnými" Američankami nebo v bistru zachycena v okamžiku, kdy si na svůj hot dog nanáší kečup.

Lze jen hádat, které snímky jsou pracovní, svázané s konkrétním filmem, a které civilní. Sam Shaw i jeho žena se s herečkou přátelili − dokládají to i dopisy, v nichž manželé Shawovi zvou Marilyn Monroe do Paříže, kde právě pobývají.

Fotograf hvězd

Dalších 8
fotografií

Nešlo o nic neobvyklého. Fotograf, syn ruských emigrantů, byl proslulý svou přátelskou povahou a řada lidí od filmu ho považovala za blízkého přítele.

"Nikdy jejich důvěry nezneužil. Kdyby se choval jako paparazzi, tak by to nešlo," tvrdí fotografova dcera Edie Shaw Marcusová a dává příklad: "Jednou ukazoval Carymu Grantovi jeho čerstvý portrét, na kterém byly patrné hercovy šediny. Grant se zhrozil, že když hraje hrdinu, nemůže vypadat jako děda. A tak otec tu fotografii nepoužil. Tedy dokud byl Grant naživu."

Přátelské vztahy s hvězdami prý nijak výrazně neovlivnily život fotografovy rodiny. "Žili jsme obyčejně. Otec byl velmi skromný. Oba rodiče nás vedli k tomu, abychom se před vrstevníky nevychloubali, že známe hvězdy. Což bylo opravdu těžké, když jsme občas trávili léto s Marilyn Monroe, Anthonym Quinnem nebo s Marlonem Brandem," říká druhá fotografova dcera Meta Shaw Stevensová.

O skromnosti mluví i Lorie Karnathová, která napsala fotografovu monografii. "Své snímky nijak nepropagoval, důležitější pro něj vždy byla fotka, kterou se teprve chystal udělat," tvrdí.

Sam Shaw si prý ani neudělal řidičský průkaz − chtěl mít volné ruce, aby nikdy nepropásl dobrý záběr.

Více než portrétů celebrit si Sam Shaw cenil svých starších fotografií ze dvacátých až čtyřicátých let, kdy jako fotoreportér procestoval Spojené státy. Fotil horníky, ženy v továrně na zbraně, černošské hudebníky v New Orleansu, boxerské kluby − také to ukazuje pražská výstava.

Shawovo silné sociální cítění a současně výtvarné nadání, neboť kromě fotografií také kreslil a maloval, se koncentruje například v portrétu černošské ženy z Missouri, jejíž muž odjel na frontu. Měkké světlo ostře vykresluje její tvář, zatímco její čtyři děti stojí v pozadí v rozostřeném stínu. Fotografie působí neobyčejně živě. Zachycuje ženu ve chvíli, kdy se modlí nebo možná zpívá.