Nový film o akčním hrdinovi Jacku Reacherovi: Béčko s áčkovým rozpočtem

Filmový divák to má dnes těžké. Současný Hollywood ho přesvědčil, že žánr akčního thrilleru není jen zábavou, ale také otevírá velká témata dneška. Svět krásných jistot, kdy na jedné straně stálo závažné drama a na druhé napínavá akce, už je dlouhé dekády pryč. Akční hrdina z filmu Jack Reacher: Poslední výstřel neuposlechl roku 2012 výzvu podtitulu druhého dílu, tedy Nevracej se, a ode dneška v kinech opět motá divákům hlavu.

První díl nic takového neměl v plánu. Scenárista a tehdy i debutující režisér Christopher McQuarrie převedl hrdinu z knih populárního spisovatele Leeho Childa na plátno především jako vtipálka, plně využil hvězdného potenciálu Toma Cruise, a tak byl film Poslední výstřel sympatickou, záměrně poněkud "béčkovou" protiváhou oněch vážných thrillerů, kde se kromě ran pěstí řeší i politika. Případně se řeší těmi pěstmi.

Jenže pak McQuarrie přesedlal na slavnější Cruisovu franšízu s názvem Mission: Impossible a v jejím pátém dílu se režijně tak odvázal, že už u ní zůstal. Nyní se bývalý major Jack Reacher vrací do kin v režii Edwarda Zwicka.

Reacher je ve Zwickově podání nudnější a mnohem méně divný patron. Stále chlapík, který už dávno nepracuje pro armádu, ale objeví se vždy, když něco smrdí. A na začátku filmu to ještě vypadá, že vše zůstává při starém.

"Stanou se dvě věci," říká v úvodu Reacher šerifům, když sedí "v klepetech" na barové stoličce lokálního bistra. "Za devadesát vteřin zazvoní telefon a v těch poutech skončíte vy dva."

Proroctví se s dokonalým načasováním vyplní a Reacher opět může zachraňovat svět. Zase na vlastní pěst a současně s přispěním těch, kteří ještě nosí uniformu. Armáda sama je však předmětem policejního šetření pro podezření z nekalých obchodů se zbraněmi. A tak nelze věřit takřka nikomu.

Film Nevracej se je opět jen akční béčko s "áčkovým" rozpočtem jako Poslední výstřel. Ale v podání mnohem závažnějšího režiséra Zwicka se většina hravosti původního snímku vytratila a Reacher se naopak vedle osudu štvance musí vypořádat i s patnáctiletou blonďatou zátěží, která kromě jeho povahy možná sdílí i jeho geny. Reacher nemá tedy už čas skamarádit se s divným důchodcem ze střelnice, který mu za pomoci pušky i bagru v "jedničce" pomohl porazit zloduchy. A vůdce zlosynů tu již nehraje s krásně brakově přehnaným, přesto však mrazivým šklebem "král umanutých režisérů" a příležitostný herec Werner Herzog.

Béčko s áčkovým rozpočtem

Další 2
fotografie

Edward Zwick je coby režisér nejznámější díky deset let starému akčnímu dramatu Krvavý diamant, kde Leonardo DiCaprio hrál překupníka s drahými kameny uprostřed běsnícího pekla v Sieře Leone. Nešlo ani o dobrodružnou podívanou, ani o hluboký film o obchodování s třpytivým zbožím i lidským neštěstím a chudobou, ale o neživotný mix obojího, který chtěl přinést zábavu a odnést si Oscary. Dobrodružství se však nekonalo a na Oscarech zůstalo jen u nominací.

Jacka Reachera v pěstním souboji neporazí ani pět chlapů, ale právě tato "zwickovská" předstíraná závažnost mu nakonec podráží nohy. Když se za zvuků dramatické hudby objeví prostřihy na válečné události z Afghánistánu, kde Reacherova dřívější živitelka armáda provedla několik nepěkných věcí, má divák pocit, že ty mdle tónované záběry snad režiséru Zwickovi zbyly z Krvavého diamantu, protože do nového snímku se zoufale nehodí.

Mnohé současné akční filmy opravdu přesvědčivě mezi výstřely a údery tematizují palčivé otázky, od vlastní identity až po etiku. Ale Reacher není agent Jason Bourne, který ve své filmové sérii přinesl nový styl i nové podání starých témat z paranoidních thrillerů 70. let. A otcovské starosti ani status uprchlíka před těmi, kdo jsou u moci, z nového dílu Jacka Reachera drama neudělají.

Vše je tu unylé jako hudba, kterou nejspíš tvůrci našli ve skanzenu zapovězených filmových melodií. A vše je předvídatelné až k zbláznění. Byť situaci občas zachrání Cruisův pověstný úšklebek či dobře padnoucí průpovídka, jeho pěsti se neprobijí ani k politice, ani k zábavě.