VŠE o... výborech pro audit

Poprvé zavedl do českého práva povinnost zřizovat výbory pro audit zákon o auditorech z roku 2009. Stalo se tak na základě tehdejší směrnice EU o povinném auditu, která byla novelizována a v roce 2014 doplněna nařízením unie o provádění auditu subjektů veřejného zájmu. Aktuální úpravu výborů pro audit lze nalézt zejména v zákonu o auditorech, který je účinný od 1. října letošního roku.

Hlavním záměrem, který vedl ke zřízení výborů pro audit, je zvýšení nezávislosti auditora na auditované společnosti a kvality provádění vlastního auditu. Povinnost zřídit výbor pro audit mají ty společnosti, jejichž činnost a finanční situace přesahuje soukromé zájmy jejich vlastníků či věřitelů a ovlivňují i veřejné zájmy společnosti.

Definice takového "subjektu veřejného zájmu" je v zákonu o účetnictví. Jedná se o veškeré emitenty veřejně obchodovaných cenných papírů, banky, kampeličky, pojišťovny a penzijní společnosti. Nově musí zřídit výbory pro audit také obchodní společnosti s většinovou majetkovou účastí státu nebo měst a obcí.

Podstatnou změnou oproti původní podobě výborů pro audit z roku 2009 je to, že novelizovaný zákon o auditorech požaduje, aby výbor pro audit měl nejméně tři členy, přičemž většina z nich musí splňovat stanovené podmínky pro nezávislost a odbornou způsobilost.

V praxi to znamená, že minimálně dva členové výboru pro audit musí být na auditované společnosti nezávislé osoby se vzděláním a praxí v oblasti účetnictví a auditu, a to v odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí, přičemž nejméně jeden z nich musí být (nebo v minulosti byl) statutárním auditorem. Členy výboru pro audit jmenuje valná hromada na návrh statutárního orgánu a výbor pro audit si volí svého předsedu právě z řad takto nezávislých a kvalifikovaných členů výboru.

Výbory pro audit mají rozsáhlé povinnosti a pravomoci, mezi které patří výběr auditora či posuzování jeho nezávislosti, sledování procesu povinného auditu, účinnosti vnitřní kontroly i řízení rizik a postupu sestavování účetní závěrky, stejně jako právo nahlížet do veškerých záznamů společnosti, která jej zřídila. Výbor pro audit dále vyhodnocuje poskytování neauditorských činností auditorem, vyjadřuje se k výpovědi smlouvy s auditorem a posuzuje, zda má být audit předmětem přezkumu řízení kvality jiným statutárním auditorem.

S výkonem funkce člena výboru pro audit je spojena také významná odpovědnost, a proto se jedná zpravidla o funkci placenou, což představuje pro dotčené společnosti dodatečné náklady. Vzhledem k tomu, že původní podoba výborů pro audit požadovala pouze jednoho nezávislého a odborně způsobilého člena výboru pro audit, který nemusel být jeho předsedou, vyvolal požadavek nového zákona o auditorech v roce 2016 "hon" na nové členy výborů pro audit a jejich volbu za předsedy.

Jestliže počítáme s tím, že je v Česku zřízeno zhruba 250 výborů pro audit, které mají nejméně dva nezávislé a odborně způsobilé členy, jedná se zhruba o 500 výjimečných osob, a i když jedna z nich může sedět ve více výborech pro audit najednou, není takových lidí v tak malé zemi nadbytek. Je proto možné, že některý subjekt veřejného zájmu osloví i Vás…