Každý dobrý film je také dokumentární, řekl intelektuál francouzské nové vlny Eric Rohmer. Vystihl tím skutečnost, že čas vepisuje do zaznamenaných obrazů − stylizovaných i nestylizovaných − svůj vlastní komentář. Významy se vrství, často i mezi řádky, a film získává nový prostor.

Americký experimentální filmař Bill Morrison proto vytváří filmy ze starých rolí nalezeného celuloidu. Čím vrásčitější, tím blíže dávným eposům. A český režisér Karel Vachek říká studentům, aby si byli při natáčení vědomi směšnosti starých novin. Protože deníkové zprávy nebo zpravodajské týdeníky působí s odstupem komicky, zatímco zdánlivě nenápadné osobní a osobité poznámky nabývají na aktuálnosti a hloubce.

Zbývá vám ještě 50 % článku