Výstava v Praze předznamenává velký rok umělce Davida Černého, vyjdou o něm dvě knihy

Elegán v klobouku a s cigaretou v koutku přes skleněnou stěnu hypnotizuje chodce na rušné pražské ulici. Kouzlo podsvíceného portrétu J. Roberta Oppenheimera, tvůrce atomové bomby, zabírá − dveře jindy poloprázdné galerie DSC se netrhnou.

Výstava Black Hole zde ukazuje nejnovější práce výtvarníka Davida Černého. Přesněji: ukazuje jeho sochy, které se do galerie vejdou. David Černý stále mnohem raději vystavuje pod širým nebem.

"Neříkám, že bych do galerií nechtěl. Za posledních deset let jsem měl už docela dost výstav. Není to ale těžiště mé práce. Víc mě baví veřejný prostor," říká umělec, který například před třemi týdny v pražských Nových Butovicích u stanice metra nechal vztyčit Trifota, dvanáctimetrové nerezové monstrum, jehož obří bulvy se otáčejí za chodci.

Ani na výstavě v galerii DSC nechybějí pohyblivé plastiky, tentokrát jsou však působivější Černého statické práce. Především trojice zářících portrétů fyziků, jejichž odkaz je oblíbeným námětem všech učitelů etiky.

Vedle amerického strůjce atomové bomby je tu jeho německý kolega Wernher von Braun, který vyvinul nacistické rakety V-2 a po válce pomáhal americkému kosmickému vývoji. Třetím v řadě fyziků je Angličan Stephen Hawking, který se zabývá teorií černých děr.

Oppenheimerova tvář svítí barvou žhavé lávy, von Braun je ledově modrý a Hawkingův ochrnutím zkřivený obličej kombinací fialové a zelené připomene portréty Andyho Warhola.

Bude to Černý rok

Dalších 11
fotografií

Při bližším ohledání jsou ve tvářích fyziků rozpoznatelné drobné předměty, které autor zalil do epoxidové pryskyřice: figurky vojáčků, lebky, tuby, rukavice, žárovky a hadičky. Jsou to symboly i konkrétní předměty z laboratoří.

Portrétní série vzbudila i mezinárodní ohlas. Jiná verze v Praze vystavené hlavy Stephena Hawkinga byla loni v Londýně na veletrhu současného umění Start vydražena za tři miliony korun.

Na výstavě Black Hole jsou k vidění také Zátopkovy nohy, letošní olympijská atrakce z Českého domu v Riu de Janeiru. David Černý vyrobil desítky párů plastových nohou, které simulují běh. Je to poněkud hororový zážitek, nohy trčí ze zdí i ze stropu.

Výstava v DSC nezůstane nadlouho jedinou galerijní přehlídkou Davida Černého. Umělec příští rok oslaví padesátiny, a tak mu hned dvě výstavy chystá Národní galerie.

"Ve Valdštejnské jízdárně by měla být retrospektiva. Bude tam také zastávka pro okružní jízdu po sochách, které jsou poházené po celé Praze. A potom ještě vymýšlím projekt do Velké dvorany Veletržního paláce," říká David Černý, jinak autor Mimin na žižkovské věži, svatého Václava sedícího na chcíplém koni v pasáži Lucerny, růžového tanku nyní zaparkovaného ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech nebo červených limuzín nabodnutých na hák na zdi smíchovského centra MeetFactory.

Černého padesátiny připomenou také dvě knihy. Monografii od publicisty Jana H. Vitvara chystá nakladatelství Paseka, druhou objemnou publikaci plnou fotografií sestavuje teoretik umění Tomáš Pospiszyl a vydá ji právě MeetFactory. "Bude to taková kniha-cihla, jak to mají umělci rádi. Ale bude v tom i malá lotrovina," směje se Černý.

V roce jeho padesátin o něm bude opravdu hodně slyšet. Kromě jiného by měl dotočit dokument Gen o hudebníkovi Davidu Kollerovi a ještě chystá nějakou další provokativní akci, jakou byla před třemi lety jeho obří ruka se zdviženým prostředníčkem namířeným proti Pražskému hradu. "Přemýšlím o jednom drobném fuj projektíku. Protože co se tady děje, to mě příšerně vytáčí," dodává Černý.