Zdeňka Vydrová sice pro Litomyšl navrhla jen několik menších projektů. Zároveň to však také byla ona, kdo sem přivedl jména jako Josef Pleskot, Radko Květ nebo Martin Rudiš. A kdo otevřel desetitisícové město špičkové architektuře. V brněnském ateliéru nejdéle sloužící městské architektky v Česku a čerstvé držitelky Ceny Ministerstva kultury České republiky za přínos v oblasti architektury jsme si povídali o tom, jak důležití jsou osvícení starostové nebo proč by se z Prahy neměl stát skanzen.

Proč je v Česku tak málo dobré současné architektury? Třeba v sousedním Polsku v posledních letech vznikají fantastické stavby s mezinárodním ohlasem, jako je nová filharmonie ve Štětíně.

To je dvojí problém. Prvním je éra normalizace, ve které toho v Česku − až na pár výjimek − moc hezkého nevzniklo. Když kolem sebe nemáme dostatek příkladů, nelze čekat, že budeme jako národ stavět hezké domy. Lidé neznají kvalitu. Stát podporoval spíše atmosféru anonymity a nezájmu o to společné. Navíc Češi se moc nechtějí dívat, jak to vypadá jinde, čili se ani neinspirují v zemích, kde to funguje. V poslední době se to ale pomalu mění k lepšímu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se