Sedmnáctého listopadu 1989 měl Petr Pánek zrovna noční směnu ve Vítkovické ocelárně. Věděl, že v Praze se má něco dít, takže si po práci pustil Svobodnou Evropu. Hned následující den svolal své známé, kterých měl v ocelárně spoustu.
"Ve Vítkovicích jsem se různě angažoval, třeba peticí Několik vět. Bylo to velmi zábavné, abych nenakazil jedno pracoviště, přehazovali mě z místa na místo. Takže jsem nakonec mohl nakazit všechny," směje se dnes devětačtyřicetiletý Pánek, díky němuž se v Česku začaly lépe učit moderní dějiny.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









