Sedmnáctého listopadu 1989 měl Petr Pánek zrovna noční směnu ve Vítkovické ocelárně. Věděl, že v Praze se má něco dít, takže si po práci pustil Svobodnou Evropu. Hned následující den svolal své známé, kterých měl v ocelárně spoustu.

"Ve Vítkovicích jsem se různě angažoval, třeba peticí Několik vět. Bylo to velmi zábavné, abych nenakazil jedno pracoviště, přehazovali mě z místa na místo. Takže jsem nakonec mohl nakazit všechny," směje se dnes devětačtyřicetiletý Pánek, díky němuž se v Česku začaly lépe učit moderní dějiny.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se