Průzkumy preferencí selhaly, musíme na to jít jinak

Od prvních republikánských primárek bylo zřejmé, že volební predikce většinově podceňují Donalda Trumpa. Byl to fakt, o kterém se vědělo a o kterém se mluvilo a se kterým se snažila celá řada analytiků pracovat. Přesto dnes, po amerických volbách, padají na adresu výzkumných agentur tuny stížností. Množí se hlasy, že jejich předpovědi jsou prodané (v lepším případě) či že naprosto přestaly fungovat (v případě horším). Selský rozum nám napovídá, že skutečně něco není v pořádku. Kdybyste si v případě výsledků amerických voleb hodili mincí, měli byste 50procentní šanci, že uspějete. To by byl ovšem výsledek výrazně lepší než v případě drtivé většiny agentur!

Jenže to, že jste správně řekli, jak to dopadne, neznamená, že máte dobrý model skutečnosti, na základě kterého jste správně předpověď vytvořili. Prostě jste jen mohli mít kliku. Což, mimochodem, při poměru 50 : 50 není zas tak neobvyklé. Jenže v případě voleb je házení korunou špatný model, pokud věříte, že lidé mají pro svá rozhodnutí nějaké motivace a ty motivace spolu sdílejí. Modely jsou náhražkou reality, vytvořenou lidmi a obsahující jen to, co do nich lidé vložili.