Noční můra bezpečnostních expertů: Trump dostane v lednu i jaderný kufřík

Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem, který mu umožňuje jaderné zbraně aktivovat. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.

Hrozba jaderné války

V půl třetí ráno vzbudil Zbigniewa Brzezinského, poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti, telefon. Ze sluchátka mluvil jeden z členů jeho týmu.

Hlásil, že na Spojené státy letí ze Sovětského svazu přes 2000 raket s jadernými hlavicemi.

Brzezinski si vyžádal další informace. Za chvíli je dostal. Vše bylo potvrzeno. Chtěl ještě další podrobnosti. A jak sám později řekl, nevzbudil svou manželku, protože bylo podle něj lepší, aby při dopadu raket zemřela raději ve spánku.

Až za několik minut dostal v dalším telefonátu ujištění, že šlo o technickou chybu přístroje detekujícího vzdušný útok. A že se nic neděje. Dvanáctý prosinec 1979, kdy k výše popsané situaci došlo, je jedním z několika momentů, kdy se svět ocitl blízko jaderné války. Tragickému omylu zabránila jen rozvážnost jednotlivce.

Prezident Spojených států amerických je přitom osobou, na které leží obrovský díl podobné odpovědnosti. O použití atomových bomb může rozhodnout sám. Ústava ho nijak neomezuje, nemusí mít svolení Kongresu. Novým mužem v této funkci je nyní Donald Trump. Muž, který sám sebe označuje za "temperamentního".

"Pokud začne tweetovat ve tři ráno, protože si z něj udělali legraci v pořadu Saturday Night Live, nedokáže zvládnout jaderné kódy," varoval před Trumpem minulý týden končící prezident Barack Obama.

Hillary Clintonová už v červnu prohlásila, že realitní magnát by "neměl mít prst na čudlíku". Na mysli přitom měla právě pomyslný knoflík ke spuštění jaderného úderu. Ten je ale mýtem, ve skutečnosti prezidenti disponují kartou a číselným kódem. Kožený kufřík má neustále blízko nich někdo z jejich bezpečnostních a armádních poradců.

Za "nezpůsobilého řídit zemi" Donalda Trumpa označilo i několik desítek bývalých pracovníků amerických tajných služeb a bezpečnostních expertů. "Bude nebezpečný prezident, který ohrozí naši bezpečnost," uvedli ve společném dopise letos v srpnu. Mezi signatáři byli bývalý ředitel CIA Michael Hayden nebo Michael Chertoff, ministr pro vnitřní bezpečnost z doby prezidenta George W. Bushe.

Sám Donald Trump se v předvolební kampani jaderných zbraní dotkl jen minimálně. Řekl pouze, že nevylučuje žádnou možnost. V rozhovoru pro televizi MSNBC v srpnu doslova uvedl: "Islámský stát na nás udeří, a vy byste mu neodpověděl jadernou zbraní?" V minulosti ale rázně popřel, že by se k tomuto tématu stavěl lehkomyslně a nezodpovědně. V zářijové televizní debatě uvedl, že by rozhodně nevypálil jako první. "Udělal bych vše, co je v mých silách, abych se nedostal do pozice, kde bychom museli použít jadernou sílu," uvedl.

Na rozhodnutí jen minuty

Obavy ale budí jeho nevyrovnaný temperament. V případě útoku na USA může mít prezident na rozhodnutí a reakci jen několik málo minut. Rakety vypálené z ponorky v Atlantiku dopadnou na Bílý dům za méně než čtvrthodinu.

"Před zahájením vojenské akce prezident svolá konferenci vojenských i civilních poradců ve Washingtonu. (…) Konzultace trvá tak dlouho, jak si prezident přeje. Pokud ale nepřátelské rakety míří na USA a prezident musí nařídit protiakci, konzultace mohou trvat jen 30 sekund," popsal v září agentuře Bloomberg odborník z Princetonské univerzity Bruce G. Blair.

Sám Trump rád opakuje, že nerad tráví mnoho času poradami. "Svým hlavním poradcem jsem já sám," cituje z jeho březnového prohlášení server Politico.

Podle deníku The New York Times mají Spojené státy k dispozici celkem 925 jaderných hlavic, o jejichž odpálení může prezident rozhodnout.

S přístupovou kartou s kódy, kterou musí první muž USA k útoku použít, ale nezacházeli zodpovědně ani dřívější američtí prezidenti. Podle deníku The Washington Post už toho s nimi prožila poměrně dost.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

James "Jimmy" Carter ji v době svého prezidentského mandátu omylem poslal do čistírny prádla. Ronaldu Reaganovi po atentátu vypadla v nemocnici ze saka a dostala se do rukou Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Bill Clinton ji několik měsíců nemohl najít a nikomu o tom neřekl.

Současný prezident Barack Obama ji měl s sebou údajně letos v Hirošimě, kde přednesl jako první americký prezident v místě jaderného výbuchu projev.

V lednu dostane kartu do ruky Donald Trump.