Magdalena Kožená může Grammy získat za album, kde zpívá trojroli křesťana, muslimky i vypravěče

Dobou, kdy opera byla ještě mladá a vzepjala se ke svému prvnímu vrcholu, provází nahrávka mezzosopranistky Magdaleny Kožené nazvaná Monteverdi. Česká pěvkyně za ni minulý týden získala nominaci na americkou cenu Grammy v kategorii Nejlepší klasické sólové vokální album.

Proměnit ji může 12. února, kdy se ceny budou vyhlašovat v Los Angeles.

Monteverdi, který žil v letech 1567 až 1643 a renesanční polyfonii ovládal stejně dobře jako barokní novoty, dnes patří mezi nejoblíbenější skladatele vůbec. Když Kožená sáhla po jeho vokálních dílech, vsadila tedy na jistotu.

Jakkoliv je úplně nevynechala, nespokojila se s přezpíváním "hitů". Sedmasedmdesátiminutové album má výbornou dramaturgii, soustřeďuje se na celkový dramatický účinek. Jednotlivé kompozice zasazuje do celků a tvoří promyšlenou stavbu vrcholící provedením scény Souboj Tankreda s Klorindou.

V ní Kožená zpívá všechny tři úlohy sama, a tak se převtěluje do rolí křesťanského rytíře, muslimské bojovnice i vypravěče. Strohou energii, hysterické výzvy i plastické vyprávění perfektně odlišuje výrazem, z něhož jako jednotící linka prosvítá barva jejího hlasu.

Úžasný cit pro hudbu a schopnost tlumočit text patří k největším přednostem třiačtyřicetileté pěvkyně, jejíž podání recitativů daleko přesahuje možnosti činohry. Posluchač díky Kožené snadno pochopí, proč si první autoři hudebních dramat mysleli, že antické tragédie byly výhradně zpívané.

Magdalena Kožená se navíc ani v trojroli nemusí spoléhat na playback, jak ostatně ukázala již letos v únoru v pražském Rudolfinu. Souboj Tankreda s Klorindou zde provedla živě včetně scénické akce, stejně jako na albu ji doprovázel švýcarský barokní orchestr La Cetra vedený Andreou Marconem.

Koncert však obohatily i výlety k novější tvorbě. Zazněla scéna Ariannne's Query, která Monteverdiho hudbu kombinuje s "komentáři" současného českého skladatele Marka Ivanoviče, a také Sekvence III teprve před několika lety zesnulého italského komponisty Luciana Beria.

Při koncertu v Rudolfinu se kromě alba Monteverdi propojily další nedávné počiny Magdaleny Kožené. Pěvkyně v minulé sezoně provedla několik rozdílných programů a s každým podnikla malé turné.

Stalo se tak v rámci souběžných rezidencí v londýnské Wigmore Hall, ve filharmoniích v Lucemburku a Hamburku, v Alte Oper ve Frankfurtu a také u České filharmonie.

Únorové hostování v Rudolfinu zároveň představovalo galakoncert k zahájení programu nadačního fondu, jímž Magdalena Kožená podporuje základní umělecké školy v Česku.

Ocenění Grammy by z tohoto hlediska bylo zlatou pečetí korunující dílo. Kožená ale musí obstát v ostré konkurenci projektu shakespearovských písní anglického tenoristy Iana Bostridge, alba kombinujícího Schumannovy a Bergovy písně v podání německé sopranistky Dorothey Röschmannové, mozartovského počinu francouzské sopranistky Sabine Devieilheové a také desky Verismo od ruské sopranistky Anny Netrebkové.

Pokud se při hodnocení bude hledět jen na samotné nahrávky, šance jsou vyrovnané. Ale i kdyby Kožená nominaci neproměnila, její práce tím svou cenu neztratí.