Zlaté glóby kromě muzikálu La La Land tančily především kolem Trumpa

Od prvních vteřin bylo jasné, komu bude patřit letošní předávání Zlatých glóbů, po Oscarech nejsledovanějších filmových cen.

Moderátor Jimmy Fallon se v noci na pondělí protančil začátkem přímého přenosu v muzikálové sekvenci, v níž se objevil voják z Hvězdných válek či hrdinové ze sci-fi filmu Příchozí. Ale celá ta scéna pocházela z muzikálu La La Land, který proměnil všech sedm nominací, a pokořil tak více než čtyřicet let starý rekord.

Film odehrávající se v metropoli kinematografie Los Angeles oživuje kouzlo starých muzikálů. A snad nikdy jindy nebylo nutkání uniknout do filmových snů tak silné jako při letošním vyhlašování Zlatých glóbů. Od roku 1979 nezískal žádný snímek více než čtyři Glóby, o dosud rekordních šest se dělila dramata Přelet nad kukaččím hnízdem Miloše Formana z roku 1975 a Půlnoční expres Alana Parkera z roku 1978. Teď jich sedm nezískalo drama, ale barevný a roztančený muzikál La La Land.

Zlaté glóby neuděluje přes šest tisíc akademiků jako Oscary, ale pouhých 85 zahraničních novinářů. Večírek, na němž teče šampaňské proudem, často naznačuje, co se o měsíc později bude dít právě na Oscarech. Letos však šumivým sektem uvolněnou atmosféru narušoval jeden herecký výkon. A nepatřil herci, ale politikovi.

"Jak by to vypadalo, kdyby stále vládl král Joffrey?" ptal se v úvodu moderátor a narážel na zesnulou postavu sadistického krutovládce ze seriálu Hra o trůny. "Za dvanáct dní se to dozvíme."

Jméno Donalda Trumpa, na datum jehož prezidentské inaugurace Fallon narážel, nemuselo padnout, ale zdejší atmosféru bouřlivého večírku ovlivňovalo v celém průběhu.

Nejsilnějším okamžikem večera byl projev laureátky ceny za celoživotní přínos, herečky Meryl Streepové. Ta v děkovné řeči zmínila právě Trumpův předvolební "herecko-politický" výkon, který jí nejvíc utkvěl v paměti. "Ne proto, že byl dobrý, dobrého na něm nebylo vůbec nic," pronesla Streepová, která úvodem vyjmenovala mnoho kolegů pocházejících z různých koutů světa a ostře odmítla násilí i nedostatek respektu.

Nejvíc Zlatých glóbů obdržel muzikál La La Land, herečka Streepová kritizovala Trumpa

Dalších 5
fotografií

"Hollywood je plný cizinců, když je vyženeme, zbude nám ke sledování v pondělí večer fotbal a zápasy v bojových uměních ve volném stylu, což není opravdové umění," řekla Streepová a zakončila svůj už tak emotivní projev slovy nedávno zesnulé herečky Carrie Fisherové: "Vezmi své zlomené srdce a proměň ho v umění."

Různorodost byla možná tématem také z jiného důvodu. Po loňských Oscarech, kde všechny herecké nominace získali bílí herci a herečky, jako by letos Glóby na sebe částečně vzaly roli zachránce.

"Tohle je pro všechny ženy a lidi jiné barvy pleti, jejichž příběhy, nápady, myšlenky nejsou vždy dostatečně doceňované," řekla Afroameričanka Tracee Ellis Rossová, nejlepší televizní komediální herečka oceněná za seriál s příznačným názvem Black-ish.

Tvůrce a herec seriálu Atlanta, další z Afroameričanů Donald Glover, který získal stejnou cenu v mužské kategorii, poděkoval "Atlantě a všem černochům v Atlantě". A když Atlanta vyhrála i cenu za nejlepší komediální seriál, vzpomněl na neradostné dětství: "Vyrostl jsem v domě, kde na žádná kouzla nebyl prostor, takže každý zde v sále je pro mě dodnes kouzelný."

Filmová kouzla, která Glover vzýval, letos měla vůbec zvláštní povahu. V nejvtipnější scéně večera herci Steve Carell a Kristen Wiigová s dovedně hraným pohnutím vzpomínali, proč pro ně v dětství bylo sledování disneyovek Fantasia a Bambi zdrcujícím zážitkem − i během pohádky v kině se mohou rozvést rodiče a smrt Bambiho matky dokáže s dětskou psychikou pěkně zatočit.

Když poté předali cenu za nejlepší animovaný film disneyovce Zootropolis, byl v tom i malý kousek ironie. Na Zlatých glóbech se sice hodně hovořilo o toleranci a různorodosti, ale jako by tato aktuální témata ze všech oceněných filmů nejlépe vyobrazila právě rodinná pohádka plná počítačových triků.

Druhý největší favorit, šestkrát nominované černošské drama Moonlight, si na cenu musel počkat do samého závěru. Zato na tu hlavní, kterou vyhrál v kategorii Nejlepší drama. Mluvilo se o tom, že by ji mohl získat válečný snímek Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, který je považován za comeback Mela Gibsona coby režiséra. Toho Mela Gibsona, o kterém se v poslední době hovořilo spíš v souvislosti se skandály a kterému se loni dost nevybíravě vysmál moderátor Zlatých glóbů Ricky Gervais.

Překvapivý comeback však zažil spíš režisér Paul Verhoeven. Jeho na festivalu v Cannes neprávem přehlédnuté temné sexuální drama Elle porazilo v kategorii Nejlepší cizojazyčný film miláčka filmových cen a výročních žebříčků, německou komedii Toni Erdmann. Ta rovněž loni v květnu neuspěla u canneské poroty. A cenu pro nejlepší herečku získala za hlavní roli v Elle Isabelle Huppertová. "Film nemůže stavět hranice a zdi," pronesla herečka v řeči, v níž horečně hledala ta správná slova.

Muzikálové číslo z úvodu předávání bylo nádhernou oslavou kinematografie. S vtipem, ale též patřičně pompézně předznamenalo, kdo bude králem večera. A možná i kdo bude poněkud nečekaným favoritem Oscarů.

Ambiciózní La La Land však jako by ve své trochu donkichotské snaze smířit dobu klasických hollywoodských muzikálů s dneškem také bolestně připomínal, že někdy filmová kouzla a triky při souboji se skutečností prohrají. Ať už jde o prohru starých filmových klišé s filmovým realismem, nebo o souboj hollywoodské smetánky s dnešní politickou realitou Spojených států.