Za čistější bavlnu: Zemědělci nadužívali vodu a pesticidový doping, situace se ale zlepšuje

Třicetiletý indický farmář Samadhan Šamrao vstává obvykle kolem páté hodiny ranní. Pak celý den pracuje na svých polích. Jeho žena a tchyně vstávají stejně brzy. Vypraví děti do školy, uvaří oběd a večeři a kolem jedenácté jdou za Samadhanem. Nejprve se posadí pod strom na kraji pole na velký igelitový potah a poobědvají. Někdy sami, někdy v doprovodu dalších zemědělců z okolí. Pak jdou kontrolovat rostliny, zda je neničí škůdci, zda je půda správně zavlažovaná, nebo pokud je čas sklizně, tak sbírají úrodu. "Volného času moc není, večer se snažíme celá rodina koukat vždycky aspoň na jeden díl nějakého bollywoodského seriálu, jednou týdně jedeme nakupovat na trh ve vesnici," směje se Šamrao. Ale neměnil by. Navazuje na odkaz svého otce, dědečka…

Na svých dvanácti hektarech má asi z třetiny vysázenu bavlnu, pak také sóju, čočku a některé další plodiny. Jsme u vesnice Nandkheda ve státě Maháráštra. Oblast je velmi vhodná právě pro pěstování bavlny, plodiny, jíž se přezdívá bílé zlato. Svět bavlnu potřebuje, platí se za ni relativně dost peněz a její pěstování není zas tak složité.