Stát zvyšuje nouzové zásoby pro případ války nebo katastrofy. Nakupovat se budou potraviny i "živé stádo"

Pokud udeří sucho, válka nebo velké povodně, dodá stát benzinovým pumpám pohonné hmoty, chybí mu ale moderní elektrocentrály, které by zajistily jejich provoz. Letos by se to mělo změnit. Správa státních hmotných rezerv plánuje obměnu zastaralé techniky pro integrovaný záchranný systém.

"Chceme, aby v každém kraji bylo několik benzinek, které by během krize fungovaly," říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky. Ta opatruje zásoby pro případ živelní katastrofy nebo války.

Na modernizaci a nákup má úřad pro letošek víc peněz. Hospodařit bude s 2,5 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Většina jde na opatrování pohonných hmot.

"Jsem přesvědčený, že období, kdy ekonomika roste, by se mělo využít k posilování strategických zásob. Proto jsme chtěli víc peněz," tvrdí Švagr.

Zvýšenou částku správa použije také k nákupu potravin. Nouzové zásoby jídla by teď Česku v případě náhlé katastrofy vystačily na něco málo přes den. Podle předpisů by ale potraviny měly zajistit minimálně třídenní spotřebu. "Abychom se dostali na vládou požadované tři dny, potřebovali bychom přibližně 700 milionů korun," vypočítává šéf správy.

K větší soběstačnosti by mohl pomoci nový zákon, díky kterému by stát mohl mít část zásob v "živém" − správa si chce u farmářů zarezervovat stádo dobytka. "Podle zákona musíme zatím hmotné rezervy vlastnit. U živého stáda to ale není ekonomické a nechceme se o něj starat," vysvětluje Švagr.

Nejlepší by podle něj bylo, aby si správa zvířata vybrala, starost o ně by však nechala na zemědělcích, kterým by za to platila.

Pokud by se novelu podařilo prosadit, přiblížilo by se Česko evropským státům, které už tuto možnost využívají. Rezervovat si zvířata může například Slovensko, Slovinsko nebo Velká Británie. Ta si zajišťuje téměř všechny zásoby právě tímto způsobem. Návrh zákona předloží správa poslancům přibližně do dubna.

V letošním roce se správa zaměří na obnovení zásob cukru a mraženého masa, zároveň se bude snažit, aby zásob bylo víc. "Potřebujeme potraviny, které jsou snadno použitelné a mají vysokou energetickou hodnotu," přibližuje Švagr. K obilí, salámům nebo mléku by tak měly přibýt luštěniny, sušené brambory nebo cereálie.

Potraviny se shromažďují ve skladech, které má správa po celé republice, přesná místa ale kvůli bezpečnosti tají.

Jsou také uložené u soukromých firem vybraných ve veřejných soutěžích. Není jich ale mnoho, správa dlouhodobě naráží na fakt, že firmy nemají o tyto zakázky zájem.

V případě mléka musel například stát minulý rok většinu zakázek opakovat. Letos proto bude opět vyhlašovat soutěž na nákup a skladování sušeného mléka za 100 milionů korun.

K nezájmu firem přispělo, když úřad začal před třemi lety zpřísňovat podmínky zakázek. Smlouvy už se neuzavírají na dobu neurčitou, ale na přesně vymezený čas.

Zároveň pracovníci správy častěji kontrolují, zda podniky ve skladech uchovávají stále čerstvé jídlo a obměňují ho. Právě to je podle Švagra pro firmy náročné. Stát proto letos velké zakázky na stovky tun potravin rozdělí na menší.

Pokud by správa byla letos ve shánění jídla úspěšná, zásoby potravin by vystačily na dva dny. Předseda správy však není po zkušenostech z předešlých let tak optimistický. "Myslím, že reálný je den a půl," myslí si Švagr.