Kdo po listopadovém vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách hledal příklad vyhrocené reakce, v Česku mohl citovat například ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, jenž na Twitteru napsal, že "svět, jak ho známe, skončil". Žantovského výrok však nebyl nic ve srovnání s dvacetibodovým manuálem na přežití Trumpovy éry, jejž záhy zveřejnil americký historik Timothy Snyder.
Příspěvek si jen na Facebooku přečetlo přes milion lidí, což profesora Yaleovy univerzity očividně povzbudilo. Včera v angličtině vydal rozšířenou knižní verzi a tu si brzy přečtou také Češi. "Pod názvem Dvacet lekcí z tyranií 20. století ji v překladu Martina Pokorného nejspíš již v dubnu společně vydají nakladatelství Prostor a Paseka," potvrzuje majitel Prostoru Aleš Lederer.
Vznikne kolem toho rozruch, neboť jde jednoduše o Snyderovo nejkontroverznější dílo. Sedmačtyřicetiletý autor titulů Krvavé země a Černá zem, které se zabývaly holokaustem a masovými vraždami v nacistickém Německu a Sovětském svazu, v nových esejích popisuje začátky totalitních režimů. I kdyby jedenáctkrát výslovně nezmínil Donalda Trumpa, je zjevné, proč knihu psal: Trumpův nástup k moci považuje za nebezpečí srovnatelné s fašismem, komunismem či nacismem 20. století.
Závažnost takového sdělení bohužel shazují pasáže plné patosu či hysterie. "Pokud není nikdo ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii," píše například Snyder, jako by snad už Trumpovým odpůrcům šlo o život. Jinde radí: "Zařiď pasy pro sebe i svou rodinu." Asi pro případ emigrace.
Poněkolikáté během posledních měsíců Snyder prorokuje, že v USA může dojít k teroristickému útoku, který Trump využije k uzurpování moci, a tento hypotetický scénář srovnává s požárem Říšského sněmu roku 1933. Při vší úctě k profesorovi, to je větší demagogie než leckterý Trumpův výrok. A když Snyder nabádá čtenáře, aby se díval cizím lidem do očí, prohodil s nimi pár slov a zjistil, komu lze důvěřovat, trochu už to celé připomíná instrukce pro pohyb za nepřátelskou linií. Takhle špatné to snad s Amerikou ještě není.
To, že Snyderovu novinku lze kvůli podobným výrokům snadno zesměšnit, však neznamená, že nestojí za přečtení. Hned v několika ohledech současné "myšlení o Trumpovi" posouvá. Třeba když Američany varuje, že jejich demokracie není výjimečná a oni sami nejsou moudřejší než Evropané, kteří nezabránili příchodu totality.
Na rovinu říká: problém teď není v tom, jak americkou demokracii bránit před ohrožením zvenčí, nýbrž jak ji chránit před Američany. Podotýká, že odchází poslední generace, která pamatuje 30. léta minulého století a mohla z vlastní zkušenosti rozpoznat příznaky fašismu či nacismu. K tomuto období se historik vrací logicky, zabývá se jím celý život. Jeho eseje však vzbuzují dojem, že jiná paralela s Trumpem není možná.
Snyder varuje, že dějiny mohou postupovat i jiným směrem než vstříc liberální demokracii a že to žádný úřad sám o sobě nezastaví. "Ten binec je náš," zdůrazňuje Snyder, proč se vrací ke zlomovým okamžikům, kdy umíraly demokracie a začínaly represe. Mechanismy, které systém rozložily kdysi, podle něj totéž mohou udělat nyní.
Snyder vychází z přesvědčení, že dějiny změnily směr a dnes "postupují z východu na západ: jako by se vše, co se děje u nás, nejprve odehrálo u nich". Několikrát v knize cituje z československé historie. Například když varuje před vládou jedné strany. Nebo když radí nepodrobovat se Trumpově vládě dopředu, nevzdávat se svobod, o nichž politici ani netuší, že by je občané byli ochotni oželet. Tady Snyder argumentuje československými volbami z roku 1946. A jinde Američanům doporučuje četbu Milana Kundery a Václava Havla.
Snyder je nesmírně inteligentní autor. Samozřejmě si uvědomuje, že měřit Trumpa s fašisty je problematické, nepřijatelné i pro mnohé prezidentovy kritiky. Politik taková srovnání často vyřkne bez přemýšlení, pak se za ně omlouvá. Historik z Yaleovy univerzity měl dost času na to, aby vše promyslel a zvážil. Přesto se svou znalostí dějin 20. století došel k přesvědčení, že taková srovnání učiní.
Čtenář může nesouhlasit. Namítat, že přirovnání k fašismu Trumpovy příznivce ještě více zradikalizuje, a argumentovat vším, co na Trumpovi fašistické naopak není. Na to má Snyder také odpověď: mlčet a snažit se kritiku Trumpa mírnit je podle něj samo o sobě neblahým politickým činem. Kdo tak uvažuje, dopředu prý sám sebe připravuje na vyjádření poslušnosti novému režimu. Jinými slovy: když nejsi s námi, jsi proti nám. Snyder "to hrotí".
Na stránkách jeho knihy absolutně není prostor pro argumenty, jaké zaznívaly po Trumpově volebním vítězství: je to i náš prezident, zvolily ho desítky milionů lidí včetně bývalých voličů Baracka Obamy, pojďme jim zkusit porozumět. Nic takového.
Snyder vyzývá k aktivismu a podpoře občanské společnosti ("Zapoj se do politických i nepolitických organizací", případně "Uvažuj, zda nekandidovat"). Tvrdí, že americké instituce nikdy nečelily srovnatelnému tlaku a bez podpory občanů se mohou zhroutit. Příslušníky různých profesí nabádá k etickému chování. Aby prý třeba soudci nezačali sloužit autoritářskému systému a nemohlo znovu dojít k "pouhému plnění rozkazů", jak Snyder praví v další narážce na holokaust.
Jinými dějinnými paralelami pak varuje před tím, když Trump zpochybňuje fakta a podněcuje nenávist vůči jejich ověřovatelům, tedy novinářům. "Jestliže už nic není pravda, nikdo nemůže kritizovat vykonávání moci, protože se při tom nemá o co opřít," píše.
Timothy Snyder by možná nesouhlasil s tvrzením, že společnost je nyní dál, než byla ve 30. letech minulého století. V rozhovorech argumentuje, že dnes se lidé hůře soustřeďují a v těkavé době vnímají každou událost jako izolovaný incident.
Asi proto Snyder věnuje tolik pozornosti detailům a ke každému poskytuje dějinný kontext. Věří, že čtenáři si "to" vše jen nespojili, že teprve se Snyderovými znalostmi poznají, jak je Trump nebezpečný. Že pochopí, kam tato nebezpečí vedla v minulosti, a zabrání jejich opakování.
Budiž, může to tak být. Ale kniha Dvacet lekcí z tyranií 20. století stojí a padá s vírou, že se věci seběhnou tak, jak její autor předvídá. Že se všechna ta varování ukážou jako opodstatněná. Že demokracie v USA padne. A svůj podíl na tom bude mít každý, kdo Trumpovi aktivně nevzdoroval. Možné je vše. Samozřejmě včetně možnosti, že se Timothy Snyder tentokrát unáhlil.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist