Programy diverzity nefungují. Rovné příležitosti nejlépe podpoří přátelské prostředí

Velké firmy lijí miliony dolarů do programů na rozvoj diverzity, které ale nepřinášejí žádný výsledek. Technologická společnost Google investovala do podpory rozmanitého pracovního prostředí 2,65 milionu dolarů. A výsledek? Za poslední dva roky se počet žen na technických pozicích zvýšil o pouhé jedno procento a množství Afroameričanů se nezměnilo vůbec. Podobná fiaska přitom zažívají firmy po celém světě. Studie Kalifornské univerzity, která zkoumala programy na podporu diverzity ve více než 800 firmách v průběhu 31 let, došla k závěru, že vůbec nefungují. Podle britské aktivistky a zakladatelky společnosti The Empathy Business Belindy Parmarové by se proto firmy měly posunout od programů zaměřených specificky na ženy či minority k vytváření pracovního prostředí přátelského k lidem obecně.

"V minulosti jsem se prostřednictvím iniciativy Lady Geek snažila dostat více žen do IT. Ukázalo se ale, že celá polovina žen nechtěla být součástí výhradně ženské iniciativy. Bály se, že je ostatní budou brát jako menšinu, a tím pádem je vyčlení z hlavního proudu. Muži zase vnímali takový program jako upřednostňování žen, které by je mohlo znevýhodnit," řekla HN Parmarová během konference Spotlight věnované budoucnosti světa práce, kterou v Berlíně pořádala společnost Konica Minolta.

Studie Kalifornské univerzity přitom ukazuje, že zkušenosti Parmarové nejsou ojedinělé. "Bílí muži často reagují negativně na tréninkové programy zaměřené na začleňování menšin, obzvlášť pokud se sami obávají o budoucnost své kariéry. Jestliže programy slibují, že podpoří určitou skupinu lidí, ostatní se mohou cítit ohroženi," uvádí studie.

Empatie se dá posilovat stejně jako svaly

Podle Parmarové je dalším problémem, že většina těchto programů je dobrovolná. To vede k tomu, že se do nich zapojují obvykle jen ti lidé, kteří jsou už přirozeně nastaveni jako otevření diverzitě. "Diverzita zdůrazňuje jinakost a ve výsledku lidi spíš rozděluje. Nejlepší, co proto firmy mohou udělat pro podporu rozmanitého pracovního prostředí, je kompletně tyto programy zrušit," říká Parmarová.

Když selhala její iniciativa Lady Geek, hledala nějaký jiný přístup. "Zjistila jsem přitom, že to, co lidi doopravdy spojuje, je ve skutečnosti empatie. Založila jsem proto analytickou a konzultantskou společnost The Empathy Business, která se pomocí nástrojů podporujících mezilidské porozumění snaží zlepšit pracovní prostředí nejen pro ženy nebo rasové či národnostní menšiny, ale pro všechny lidi ve firmě," líčí Parmarová. Důraz na empatii ve firmách podle ní přispívá nejen ke zvýšení spokojenosti a produktivity zaměstnanců, ale také ke zlepšení finančních výsledků.

"Společnostem, které prošly naším programem, se zvýšily prodeje o více než 20 procent," tvrdí Parmarová. Svým přístupem tak vyvrací představu, že lidé se dělí na více a méně empatické, což je dané a nedá se to změnit. "Empatie se dá posilovat stejně jako svaly. Navíc je možné ji snadno změřit," říká Parmarová.

Žebříček empatických firem vede Facebook

Společnost The Empathy Business od roku 2014 každoročně sestavuje žebříček nejempatičtějších společností světa, který publikuje v Harvard Business Review. Hodnotí přitom firemní kulturu a etiku, uhlíkovou stopu, množství žen ve vedení i spokojenost zaměstnanců. Soustředí se také na obraz značky, komunikaci se zákazníky nebo případné skandály.

V roce 2016 se na prvních příčkách umístily Facebook, Alphabet (Google), LinkedIn, Netflix či Unilever. "Nejlepších deset společností z našeho žebříčku pro rok 2015 zvýšilo svou hodnotu dvakrát více než nejhorších deset firem a dosáhlo o 50 procent vyšších zisků," popisuje Parmarová.

Spojitost mezi empatií a úspěšností je podle ní vidět i u klientů The Empathy Business. U těch se ukazuje, že v 80 procentech mají lepší výsledky oddělení, která zároveň vykazují vyšší empatii. "Snažíme se vždy najít silné a slabé stránky společnosti. Když objevíme nějaký problém, začneme pracovat na zlepšení této oblasti," přibližuje Parmarová.

Často podle ní stačí drobné změny, které ale v součtu dělají velký rozdíl. "Nemusíte utrácet spoustu peněz na megalomanské projekty. Mnohdy pomohou drobnosti jako uvolnění pravidel dress codu, snížení korporátní byrokracie nebo třeba zkrácení dotazníků zaměstnanecké spokojenosti. Zažila jsem případ jedné banky, která se ptala svých pracovníků na 90 otázek. Myslím, že u osmdesáté otázky byli schopní odpovědět cokoliv, jen aby to už měli za sebou," líčí Parmarová.

Podobné, na první pohled nepatrné drobnosti podle ní můžou ve výsledku přispět i k rozmanitosti pracovního prostředí. "V řadě inzerátů na pozice v technologických firmách najdete formulace jako 'Hledáme IT ninju', jenže kolik znáte holek, které touží po tom stát se ninjou? Jazyk, kterým oslovujete lidi, hraje obrovskou roli. Jedna společnost například změnila název pozice z technologického manažera na digitálního manažera a počet žen uchazeček se zvýšil o 30 procent," říká šéfka The Empathy Business.

Stejně jako vstřícnost k vlastním zaměstnancům se firmám vyplácí změna přístupu k zákazníkům. Jako příklad uvádí Parmarová společnost Ryanair, která v roce 2014 v rámci programu Always Getting Better zrušila skryté poplatky, zmírnila omezení pro velikost zavazadel a vylepšila systém přidělování sedadel cestujícím tak, aby nedocházelo k situacím, kdy například členové rodiny seděli v letadle odděleně. Výsledkem byl meziroční nárůst čistého zisku z 867 milionů eur na 1,24 miliard eur. A také posun o 13 míst výše v žebříčku nejempatičtějších firem.

S rostoucí digitalizací přitom bude podle Parmarové hrát empatie ve firmách čím dál významnější roli. "S rozvojem umělé inteligence a strojového učení se lidé budou muset stále více soustředit na to, co roboti zatím neumí, což je vedle kreativního řešení problémů právě empatie a emoční inteligence," tvrdí Parmarová.