Integrace jako trend současného průmyslu

Požadavky zákazníků na individualizaci výrobků stále více rostou a zvyšují tlak na zavádění inovací a ekologicky šetrných a vysoce produktivních procesů do průmyslové výroby. Variabilita výrobků se za posledních patnáct let zdvoj- až zdvacetinásobila a životní cyklus se zkrátil na rok až dva, ale například u mobilních telefonů i na tři měsíce. Mají-li se firmy úspěšně přizpůsobit současným požadavkům trhu a zároveň si rovněž udržet konkurenceschopnost v digitalizované ekonomice, je zapotřebí postupovat progresivně.

Právě proto je dnes v průmyslu důležitým tématem integrace. V blízké budoucnosti se očekává optimalizace celého stávajícího výrobního procesu průmyslových firem směrem k integraci informací z výrobních procesů s ostatními částmi firmy a následné spojení celé výrobní jednotky s identickým digitálním modelem, takzvaným digitálním dvojčetem.

Digitální model podniku obsahuje totiž všechny informace týkající se výrobku a výroby. Lze jej navíc neustále doplňovat informacemi a aktualizovat. Když pak chceme například změnit nějakou část ve fyzické výrobě, tak si ji můžeme nejprve odsimulovat virtuálně a pak až zavést reálné změny, což je rychlejší, levnější a výrazně se tím eliminuje riziko chyb. Výrobek si s sebou nese kompletní informaci potřebnou ke své výrobě, expedici, servisu i prodeji. Integrace tak dává předpoklad nejen ke vzniku inteligentního výrobního řetězce, ale také ke vzniku nových dodavatelsko-odběratelských vztahů a obchodních modelů.

K takto sofistikovanému provázání všech procesů v podniku je však potřeba propojení ve třech rovinách. Za prvé jde o integraci vertikální − ta kombinuje technologicky odlišnou výrobu, distribuci, odbyt nebo další ekonomické procesy v rámci firmy. Dále o horizontální integraci, která propojuje všechny články dodavatelsko-odběratelského řetězce od dodavatelů přes výrobce až po distribuci koncovému zákazníkovi a následný servis. Sdílení informací a dat napříč dodavatelským řetězcem zvyšuje flexibilitu celého procesu, optimalizuje výši zásob a výrazně snižuje výrobní náklady. Zároveň ale silně závisí na vysoké dostupnosti a kvalitě infrastruktury vysokorychlostního internetu. Třetím krokem, který celý průmyslový podnik významně posune dopředu, je integrace všech inženýrských procesů v rámci celého životního cyklu výrobku − od plánování životního cyklu přes hrubé zadání, design, vývoj, realizaci, testování, ověření až po poprodejní služby. Právě systémová integrace je základem pro přechod podniků na výrobu podle konceptu Průmysl 4.0 a krokem ke skutečně inteligentní průmyslové výrobě.