Obaly z Greiner Packaging najdete v českých lednicích i mlékárnách v Maroku. Rakouská firma s výrobním závodem ve Slušovicích dodává kelímky do desítek zemí světa, včetně exotických destinací. Příkladem je třeba mlékárna v Maroku, kterou vlastní místní královská rodina.

Na českém trhu působí firma už od devadesátých let, kdy přišla s technologiemi, které v tu dobu nikdo jiný v regionu nenabízel. Nyní sází na udržitelnost a nové trendy v obalovém průmyslu.

Na začátku byly korkové zátky

Zatímco teď jsou doménou firmy plasty, historicky prvními výrobky původně rodinné firmy byly zátky na uzavírání lahví, nálevky se zátkou, krabičky na léky a kulaté dózy. Před více než 50 lety vznikla divize Greiner Packaging, do které spadá i slušovický závod. První kontakty s rodinou Greinerů se zde datují na konec osmdesátých let, kdy tehdejší JZD Slušovice vyrábělo jogurty, pro něž bylo potřeba získat plastové kelímky.

V 90. letech probíhala výrazná expanze Greineru ve východní Evropě. Většina nových investic směřovala kromě Rakouska do Česka, Polska, Estonska, Rumunska a Srbska. Ve Slušovicích se Greiner etabloval vstupem do tehdejšího Mova Plast Bratislava, ve kterém o dva roky později převzal stoprocentní podíl. Následovaly rozsáhlé investice do výstavby nových budov, modernizace technologií a zahájení intenzivního rozvoje závodu.

Výroba se od počátku dělila na dvě hlavní oblasti: tvarované obaly (kelímky a víčka) a vyfukované obaly (například lahve). „Právě ve Slušovicích byla instalována jedna z prvních rozfukovacích linek na PET lahve, a to v rámci kontraktu s firmou Pepsi na dodávky do východního bloku,“ říká Josef Zicha, vedoucí obchodu a prokurista společnosti Greiner Packaging.

Už tehdy se také ve Slušovicích recyklovaly plastové obaly. V rámci JZD Slušovice se vyráběla hnojiva balená do polypropylenových pytlů, které se následně recyklovaly a znovu využívaly k výrobě plastových produktů.

Na počátku devadesátých let byla výroba výrazně menší než dnes, přesto se ročně produkovaly stovky tisíc obalů. Greiner v té době dodával na československý trh technologie, které ve východní Evropě dosud neexistovaly. „Už tehdy jsme vyráběli obaly typu K3 ve Švýcarsku a jedním z prvních zákazníků byla významná česká mlékárna, pro kterou jsme tyto kelímky dováželi. Díky tomu se naši českoslovenští partneři dostávali k obalům, které v tu dobu nikdo jiný v regionu nenabízel,“ vypráví Zicha.

„Výhodou byla naše síť výrobních závodů, která už tehdy měla značný rozsah. Díky tomu jsme mohli na československý trh přinášet obaly, jež tu byly do té doby zcela neznámé. Zároveň jsme aktivně organizovali návštěvy západoevropských továren, kde se naši zákazníci seznamovali s aktuálními trendy, materiály i způsoby dekorace,“ vzpomíná Zicha. On sám působí v Greineru už 23 let a podílel se mimo jiné na rozjezdu nového závodu v Monterrey na severu Mexika.

Investice do rPET linky

Aktuálně pomáhá vylepšovat areál přímo ve Slušovicích. Ten na první pohled momentálně působí jako staveniště. „Neustále se rozrůstáme, zavádíme nové technologie a letošní rok je opět obdobím významných investic,“ vysvětluje Zicha a doplňuje, že právě v říjnu se instaluje další nová rPET linka. To je i důvodem rozkopaného dvora a intenzivního ruchu.

Investice, které se tu aktuálně realizují, úzce souvisejí s tržními trendy a důrazem na udržitelnost. Na trhu plastových obalů je v posledních šesti letech patrný výrazný důraz na ekologii. „Ekologickým tématům jsme se začali věnovat už před tímto obdobím. Prvním krokem bylo odlehčování plastových obalů – zejména u kelímků bez papírového přebalu, které musí být vyrobeny ze silnější fólie kvůli zachování pevnosti,“ popisuje Zicha.

Spotřebu plastu se podařilo výrazně snížit díky technologickým úpravám a investicím. V globálním měřítku to představuje úsporu tisíců tun ročně. „Dalším krokem byl vývoj alternativních materiálů. U obalů typu K2 se začíná prosazovat trend monomateriálových řešení – tedy obal i rukáv ze stejného materiálu. Ještě před třemi lety se běžně používal PVC, který jsme z ekologických důvodů zcela opustili. Dnes je standardem OPS (orientovaný polystyren), ale postupně přecházíme na polypropylenové rukávy, které umožňují jednodušší recyklaci,“ říká Zicha.

Pro některé zákazníky ze západní Evropy Greiner dodává také obaly obsahují biopřísady. „V praxi ale narážíme na dvě zásadní překážky – vysokou cenu těchto materiálů a jejich omezenou dostupnost pro průmyslovou výrobu,“ uvádí Zicha, podle kterého ještě není celý obalový sektor připravený na to, aby bioplast plnohodnotně nahradil současné objemy spotřebovávaných materiálů.

„Navíc se zde otevírá i filozofická otázka: chceme pěstovat rostliny za účelem výroby plastů, zatímco v jiných částech světa lidé nemají dostatek potravin? Jde o širší společenskou debatu, která přesahuje rámec technologií,“ domnívá se Zicha a konstatuje, že z pohledu jejich firmy dává větší smysl cirkulární ekonomika.

Různá ochrana pro salát a kávu

Obalovému průmyslu v Česku se podle něj aktuálně daří, i když od roku 2020, kdy začala pandemie covidu, se trh vyvíjí občas nepředvídatelně a někdy i nelogicky. „Během covidu lidé nechodili do restaurací, stravovali se doma, a tím pádem vzrostla spotřeba balených výrobků. V současnosti pozorujeme v západní Evropě pokles spotřeby, ať už kvůli cenám energií, nebo útlumu automobilového průmyslu, například v Německu. Naopak český trh zůstává víceméně stabilní, bez výrazných výkyvů,“ říká.

Z hlediska trendů posledních let jsou dle jeho slov velmi populární rostlinné výrobky, například jogurty na bázi kokosového nebo mandlového mléka. Tento segment stále roste. Naproti tomu ještě nedávno trendy proteinové pudinky už dosáhly svého vrcholu a jejich objemy napříč evropským trhem klesají. „Dalším oblíbeným a rostoucím segmentem jsou ledové kávy, pro které vyrábíme vícevrstvé obaly na bázi etylénu a vinyl alkoholu, prodlužující dobu spotřeby až na 18 měsíců,“ říká Zicha.

Využívají speciální fólii s bariérovou vrstvou, která účinně brání pronikání vzduchu a kyslíku. Tato vlastnost je klíčová zejména u produktů s obsahem živých kultur, které by se bez této ochrany rychleji kazily.

Obaly

Stáhněte si přílohu v PDF

Požadavky na obal se vždy odvíjejí od konkrétního typu výrobku. Zatímco u jogurtů je běžná doba spotřeby kolem dvou týdnů a není potřeba ji uměle prodlužovat, u sezonních produktů, jako jsou právě ledové kávy, je situace jiná. „Jeden z našich zákazníků je například distribuuje až do arabských zemí, proto je nutné zajistit delší trvanlivost kvůli náročné logistice,“ vysvětluje Zicha.

Na opačném konci spektra stojí výrobky typu pařížských či rybích salátů, jejichž spotřeba je velmi krátká – často jen sedm dní. V těchto případech zákazníci očekávají maximální čerstvost, a proto se klade menší důraz na obal a jeho bariérové vlastnosti.

Designy stejné desítky let

Zatímco plánování výroby bývá u mnoha klientů dynamické a náročné – zejména kvůli požadavkům obchodních řetězců na dodání do 24 hodin –, samotný design obalů se mění výrazně méně často. „Frekvence redesignu závisí na konkrétním zákazníkovi. Některé mlékárny upravují vzhled obalu každé dva roky, jiné ho neměnily více než deset let,“ uvádí Zicha.

V případě barevnosti obalů nastal trend přechodu od pestrých barev k jednoduchosti a monotónnosti. To se ale podle Zichy už zase mění, protože barevné tóny je možné díky technologiím dobře odstranit. „Vyvíjíme takzvané vymývatelné barvy, díky kterým získáme téměř čistý plast vhodný pro další recyklaci,“ dodává Zicha.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obaly.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist