Zachránit se dá i čerstvé maso. Tisíce tun neprodaného jídla míří ročně na charitu

„V oblasti ovoce či úseku lahůdek například rozvíjíme food upcycling,“ říká ředitel pro udržitelnost obchodů Albert Jiří Mareček. Metoda spočívá ve zpracování zbylých potravin k výrobě nového produktu s větší hodnotou. Na pultech hypermarketů Albert se díky tomu už několik let drží banánový chlebíček pečený z přezrálých banánů, postupně k němu přibyly další koláče využívající zbylé ovoce a nově také pizza snack z neprodaných odkrojků uzenin.

Suroviny, které se neprodají ani ve slevě a nezpracují ve výrobě, pak řetězec věnuje potravinovým bankám. Minulý rok od něj takto obdržely celkem 3852 tun potravin, letos chce řetězec překročit čtyřtisícovou hranici. U trvanlivých výrobků je to snazší, firma ale hledá řešení i pro potraviny podléhající rychlé zkáze, jako jsou maso, ryby, mléčné výrobky, lahůdky a ovoce nebo zelenina.

Pomáhá s tím koncept večerního darování, kdy Albert nabízí neprodané čerstvé výrobky pomáhajícím organizacím. „Často k nám pro jídlo nejezdí potravinové banky, ale přímo samotní příjemci, například domovy pro seniory,“ dodává Mareček.

Maso, zeleninu nebo mléčné výrobky si vyzvednou v den, kdy jim končí exspirace, tedy ještě v kvalitě, ve které se potraviny prodávají. Musí je ale rychle zpracovat a spotřebovat. „Jenom vloni jsme v rámci projektu večerního darování předali potřebným 350 tun čerstvých potravin z 92 obchodů,“ upřesňuje Mareček.

Ani to, co zbude, ale nekončí v kontejneru. Když už jídlo není darovatelné pro lidskou spotřebu, odebírají ho záchranné stanice nebo myslivecké organizace. A pokud už není poživatelné ani pro zvířata, zpracuje se v kompostérech, které ho přímo na prodejnách proměňují v úrodný substrát.

Na co slyší generace Z

Snahu o neplýtvání jídlem deklarují i další prodejci potravin. Kampaně podporující prodej exspirujícího zboží nebo „ošklivé“ zeleniny cílí obvykle na svědomí zákazníků a jejich edukaci, často jim také vychází vstříc výhodnými nabídkami a doporučenými recepty ze zbytkových surovin.

Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické, která zkoumá dopad těchto iniciativ na generaci Z, jsou tyto kampaně u mladých lidí úspěšné. „O banánovém chlebíčku slyšelo necelých 40 procent respondentů a téměř 80 procent ze všech uvedlo, že se jim tento styl komunikace líbí. Kampaň se umístila na čtvrtém místě jako jedna z těch, které nejvíc nutí lidi přemýšlet nebo změnit své chování,“ potvrdila řešitelka projektu Veronika Mokrejšová.

Podle zmíněného výzkumu mladí lidé nejvíc kvitují slevy na procházející zboží, zbytkové bedýnky a odhodlání obchodů péct jen tolik pečiva, kolik se prodá.

Největší podíl na plýtvání jídlem mají nicméně domácnosti. Podle výzkumů Vysoké školy ekonomické a Mendelovy univerzity v Brně vyhodí průměrná česká domácnost ročně jídlo za osm tisíc korun. Zpracovávat zbytky a hlídat si spotřebu je proto výzvou nejen pro supermarkety, ale i pro spotřebitele.

Text vznikl ve spolupráci se společností Albert.