Obal, kam se podíváš. Cesty, jak snížit jejich množství, jsou ale pestré

Usnadňují přepravu, chrání zboží, definují značku a umí ji prodávat. Obaly jsou neodmyslitelnou součástí většiny produktů. Jejich důležitost ukázala i pandemie, kdy se dramaticky zvýšil podíl online nákupů. E‑shopy, donáškové služby i restaurace musely reagovat, a obaly se tak staly klíčovým nástrojem bezpečné distribuce. Jenže v současnosti je jich až moc.

Statistiky ukazují, že obalů dlouhodobě vyrábíme i vyhazujeme více, než je nutné. Jen v roce 2024 vzniklo v Česku 1,31 milionu tun obalového odpadu, o čtyři procenta více než o rok dříve.

Obal, který nesedí

Jádro problému nadužívání obalů neleží u jediného viníka, ale v součtu mnoha malých rozhodnutí napříč dodavatelským řetězcem. „Spotřebitelé očekávají pohodlí a on‑line nákupy přinášejí více kusových zásilek s velmi rozdílnými rozměry, prodejci zase potřebují viditelnost na regále a bezpečnou logistiku a výrobci často vycházejí z parametrů existujících plnicích linek, nikoli z ideální velikosti pro samotný produkt,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

Za nejproblematičtější považuje poslední míli, tedy závěrečnou fázi doručení zboží zákazníkovi, a e‑commerce, kde často vzniká nevyužitý prostor v krabicích, který se prokládá zbytečnými výplněmi. Na druhou stranu je podle Werbynské vidět jasný posun k lepšímu díky tomu, že firmy zavádějí balení na míru, které se přizpůsobuje konkrétnímu produktu. „Odlehčují materiály bez ztráty funkce, přecházejí na obaly z jednoho druhu materiálu a navrhují obaly tak, aby byly snadno recyklovatelné,“ doplňuje Werbynská.

Přístup výrobců zboží k obalům se mění: marketing už nestojí v opozici vůči ekologii, naopak udržitelný design se stává součástí značky. Zadání od retailu už obsahují požadavky pro recyklovatelnost, materiálovou úsporu a podíl recyklátu. „Tlak na zmenšování existuje, ale chytrý – jde spíše o kompaktnější informace, 3D optimalizaci tvaru a vrstvení ochran než o slepé ‚dělení napůl‘,“ zdůrazňuje Werbynská. Také v luxusu, kde stále hraje roli „wow efekt“, roste využití prémiových monomateriálů, a jde se cestou zajímavé konstrukce obalu. „Dárkové sety kosmetiky tak často přecházejí z několika vnitřních dílů na dva, přičemž se snižuje hmotnost o 30 až 40 procent a rozbalování zůstává stejně atraktivní,“ vysvětluje Werbynská.

Konkrétní cesty, jak se snižuje množství obalů, zůstávají pestré. Propracované konstrukce vytvářejí integrované fixace a eliminují bublinkové fólie; u PET lahví se optimalizuje žebrování a tloušťka stěn a kompozitní sáčky se mění za monomateriálové varianty s dobrou recyklovatelností. „Technologie dnes dokáže snížit materiál o desítky procent – klíčové je, aby se to objevilo už v zadání,“ říká ředitelka Obalového institutu SYBA.

Michelinský průvodce ocenil nejlepší hotely v Česku. Rozdělil 11 prestižních klíčů, tři z nich mimo Prahu

15. 10. 2025 ▪ 3 min. čtení

Obal jako podpora smrskflace

Dopad na nadužívání obalů může mít i jev, kterého jsme mohli být svědky zejména v posledních letech – smrskflace neboli shrinkflace. „Je to novotvar, slovní hříčka ze „shrinkflation“ a „inflace“, který se používá pro označení skrytého zdražování výrobků. Jde o situaci, kdy výrobek stojí stejně, ale výrobce zmenší jeho velikost, objem nebo hmotnost, takže zákazník dostane méně za stejnou cenu,“ vysvětluje Ondřej Částek z Katedry podnikové ekonomiky a managementu Ekonomicky‑správní fakulty Masarykovy univerzity.

Typicky se to děje u potravin, drogistického zboží nebo balených výrobků. Čokoláda má o několik gramů méně než dříve, ale cena zůstává stejná, balení sušenek obsahuje méně kusů, ale stojí stejně, u pracího prášku se snížil objem, jenže na ceně to není znát. „Je to způsob, jak firmy reagují na rostoucí náklady, aniž by musely přiznaně zvýšit cenu,“ říká Částek.

V obchodech tak můžeme narazit na balení, která jsou pro svůj obsah zbytečně velká. „Při shrinkflaci se výrobci snaží, aby si zákazník změny nevšiml. Z dlouhodobého hlediska to ale může vést k většímu množství odpadu. Když se prodává menší balení, roste podíl obalu na celku. Když bychom zabalili každou lentilku zvlášť, spotřebujeme mnohem víc obalového materiálu než při jednom větším balení,“ vysvětluje Částek.

Zároveň upozorňuje, že shrinkflace je pro výrobce reputačním problémem. „Nyní, když je tento problém ve větší míře „nasvícen“ médii, je pravděpodobné, že výrobci od těchto praktik zase ustoupí. Dalším faktorem je, že jsme prožili období nezvykle vysoké inflace, s čímž se výrobci vyrovnávali právě i skrytým zmenšováním hmotnosti nebo objemu. Nyní již vstupy nezdražují tak rychle, což snižuje tlak na výrobce,“ říká Částek.

Také Iva Werbynská potvrzuje, že smrskflace dopad na obaly má. „Krátkodobě firmy často ponechají stávající obal kvůli formám, linkám a regálovým pozicím, takže se zhorší poměr obal – obsah. Střednědobě ale většina značek obal přizpůsobí – sníží výšku, vyndá nadbytečné vložky, optimalizuje výplně – a vrátí se k lepší materiálové efektivitě,“ domnívá se.

Marketing už u obalů nestojí v opozici vůči ekologii. Udržitelný design se stává součástí značky.

„V absolutních číslech to nebývá hlavní zdroj odpadu ve srovnání s růstem počtu prodaných kusů a zásilek, reputačně však jde o citlivé téma. Naše doporučení je jasné: pokud se snižuje obsah, má se souběžně upravit i obal a komunikovat to transparentně – například zdůraznit, že jde o koncentrát s nižšími logistickými a obalovými nároky,“ říká Werbynská.

Ve veřejné debatě o ekologii obalů se často objevuje zjednodušený pohled: čím méně materiálu, tím lépe. Jenže právě tato zkratka může vést k nepochopení funkce obalu a k nefér kritice tam, kde je nadbytek ve skutečnosti technologickou nutností. Typickým příkladem jsou brambůrky. „Nesmíme zaměňovat „vzduch“ za plýtvání tam, kde jde o funkci. U brambůrků není vždy prázdné místo podvod. Jedná se o ochrannou atmosféru, která chrání produkt před pomačkáním a žluknutím,“ konstatuje Werbynská s tím, že v citlivých segmentech, jako je farmacie, má obal navíc povinnost zajistit dávkování, bezpečnost a čitelnost. „Z blistru musíte vytlačit právě jednu tabletu, a to i pro lidi s omezenou motorikou,“ zdůrazňuje Werbynská a dodává, že dobře navržený obal má minimum materiálu pro maximum funkce.

Nebalit je nový trend

Prodejci s obaly bojují po svém. Alza například spustila v roce 2022 v Česku a na Slovensku projekt Nebalení, který transformuje přístup ke zbytečným obalovým materiálům v logistice. Jeho prostřednictvím se snaží dosáhnout vize „Jediný udržitelný obal je žádný obal“. Například objednávky s vyzvednutím na pobočkách se standardně nebalí, místo toho se přepravují produkty v plastových stohovatelných přepravkách, které jsou stále v oběhu.

„Tím jsme snížili množství plastového obalu a zároveň jsme minimalizovali odpad. Dalším krokem, který jsme podnikli, bylo přestat balit většinu objednávek do AlzaBoxů. Objednávku nebalíme, pokud povaha produktů umožňuje jejich bezpečnou přepravu bez dodatečného obalu,“ říká Eliška Čeřovská, PR manažerka Alzy.

Jestliže je balení nevyhnutelné, pak využívají recyklovatelné obaly. Privátní značky AlzaPower a AlzaEco jsou navíc balené výhradně do papíru bez chemických blistrů. Za projekt Nebalení získala Alza ocenění Sustainability Star. Navíc díky němu ušetřila měsíčně 4,3 tuny obalového materiálu.

„Samozřejmě i Nebalení má své hranice,“ přiznává Čeřovská. „Zjednodušeně řečeno – nebalíme všechno, co bezpečně dorazí k zákazníkovi i bez obalu. Výjimku tvoří věci jako sklo, LEGO nebo produkty, které by se mohly vylít,“ vysvětluje Čeřovská,

E‑shop s potravinami Košík.cz se vydal cestou komplexní strategie. Za desetileté působení na českém trhu testoval celou řadu zajímavých projektů: nakupování bez obalu, zálohované PET lahve nebo plechovky, cirkulární využívání obalů, zejména papírových tašek, omezování neprodaného zboží nebo omezování hůře recyklovatelných obalů jak u privátních značek, tak značek dodavatelů.

Obaly

Stáhněte si přílohu v PDF

„Takřka vždy se ukázalo jediné. Abychom byli doopravdy udržitelní, musí nad jednotlivými kroky stát komplexnější strategie,“ je přesvědčený František Brož, tiskový mluvčí Košík.cz. Strategie dává kroky do kontextu s celkovým odpadovým hospodářstvím.

„Náš byznys se mění každý měsíc a s ním i způsob, jaké odpady, v jakém množství a od jakých dodavatelů produkujeme. Právě to je třeba umět dostat pod kontrolu především,“ říká Brož. Košík, který má v sortimentu až 27 tisíc položek, se o minimalizaci obalů snaží dlouhodobě. „Některé naše privátní značky – například Čerstvě nakrájeno – staví mimo jiné na jednoduchém obalu, který se dá snadno recyklovat. Podobně máme možnost vyjednat s některými dodavateli například náhradu nerecyklovatelných plastů za jiný materiál a podobně,“ vysvětluje Brož.

Doplňuje, že upravují i podobu tašek tak, aby měly větší nosnost. Není je pak nutné zdvojovat. „Zároveň úspěšně pracujeme na tom, aby tašky neprodukovaly přímo papírový odpad, ale mohly jsme surovinu z nich dále využívat ve spolupráci s partnery,“ dodává. Cílem tohoto online prodejce potravin je, aby žádný jejich produkt nekončil na skládce. „Dlouhodobě také uvažujeme o upcyklaci – tedy schopnosti přetvářet odpadový materiál na nové produkty s vyšší užitnou hodnotou a kvalitou,“ uzavírá Brož.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obaly.