Nejbližší termín pro předčasné volby vychází na půli července. O prázdninách je ale nikdo nechce

Vybrat nové uživatele křesel ve sněmovních lavicích ještě před prázdninami už voliči určitě nezvládnou. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo vnitra a kterou mají HN k dispozici. Nejbližším termínem pro konání předčasných parlamentních voleb je podle ní 14. a 15. červenec.

"V takovém případě by se přesně do dvou týdnů musela rozpustit stávající sněmovna a nejpozději 25. května by prezident musel vyhlásit nový termín voleb," vysvětluje autor analýzy, náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Vypsat volby na školní prázdniny si shodně nepřeje žádná z politických stran. Tuší, že by se to negativně odrazilo na volební účasti i náladě lidí. "Otravovat lidi volební kampaní přes prázdniny není dobrý nápad," shrnul názor většiny politických kolegů předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Aby se volby stihly ještě v červnu, musely by se konat už 23. a 24. června. V takovém případě by je ale musel prezident vyhlásit už minulý týden, respektive do 4. května. A poslanci by se na předčasném ukončení svého mandátu museli shodnout ještě před tím. "Předčasné volby se musí konat do 60 dnů od rozpuštění sněmovny. Zároveň je prezident musí vyhlásit 50 dnů před termínem," připomíná Mlsna. "Je ale nutné také přihlédnout k tomu, že volby musí připadnout na pátek a sobotu," upozorňuje.

Předčasné volby jako jedno ze dvou řešení vládní krize navrhl během návštěvy Libereckého kraje prezident Miloš Zeman. Takové řešení má ale podporu pouze opoziční ODS.

"Neexistuje žádné jiné rozumné řešení než předčasné volby. Není přece možné, abychom protahovali politickou agonii až do 21. října," řekl předseda občanských demokratů Petr Fiala. Podle něj má smysl i zářijový termín voleb.

Žádná jiná parlamentní strana se ale podle všeho takovou variantu podpořit nechystá.

"My jsme uvažovali zcela vážně o předčasných volbách, ale s tím, že by musely být ještě do prázdnin. Volby v září by už nebyly zcela předčasné, a navíc by další parlamentní volby vyšly na srpen, což by nebylo zcela fér," říká šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ani strany stále ještě vládní koalice si variantu, že by se už ohlášený říjnový termín voleb měnil, reálně nepřipouštějí. "V žádném případě. Posunovat volby o pár týdnů dopředu nemá absolutně smysl," odmítá spekulace o jiném datu než 20. a 21. října předseda lidovců Pavel Bělobrádek. A pouze jako o teoretické možnosti o tom mluvili i představitelé hnutí ANO. "Platí, že chceme vládnout do řádných voleb," potvrdil HN místopředseda Jaroslav Faltýnek.

První místopředseda ČSSD, ministr vnitra Milan Chovanec, nechal vrátka předčasných voleb napřed lehce pootevřená.

Po středeční schůzce s prezidentem, na které zastupoval premiéra Sobotku, prohlásil, že pro sociální demokracii to prioritní téma není, ale jsou ochotní se o něm bavit.

Už o den později ale byli jeho spolustraníci odmítavější. "Padlo to v diskusích, ale není to na pořadu dne," řekla na dotaz HN ministryně práce Michaela Marksová.

"Je to jedna z variant možného řešení, ale preferujeme pokračování vlády na stávajícím koaličním půdorysu bez Andreje Babiše," odpověděl ministr pro legislativu Jan Chvojka.

"Nediskutuje se o tom," odmítl pak další spekulace šéf volební kampaně, poslanec Jan Birke.

Posunout termín voleb by teoreticky mohlo prospět opozici. Ta by případně mohla těžit ze stávající vládní krize a sporů mezi šéfy ČSSD Bohuslavem Sobotkou a šéfem ANO Andrejem Babišem.

Koaliční trojka ale naopak potřebuje co nejvíce času na to, aby případné rozčarování lidí z dění v jejích stranách co nejvíce vyprchalo.

Na případný kalkul s volebními preferencemi ale politici moc času nemají. Aby prezident stihl vyhlásit termín voleb ještě během září, museli by se na rozpuštění sněmovny dohodnout během června.