Vláda Andreje Babiše chce zavést předkupní právo na pronajímanou půdu pro zemědělce. Nahrává nový zákon Agrofertu?

Zemědělec, který si pronajímá půdu, by podle hnutí ANO měl mít na pozemek v případě jeho prodeje předkupní právo. Jinými slovy, majitel půdy by musel nejprve nabídnout její odkup zemědělci, jenž si ji pronajímá. Pak by už jen záleželo, jestli jeho nabídku dokáže přebít někdo další. Jenže tento záměr vyvolává kontroverze. Zatímco poslanci hnutí ANO tvrdí, že jde o ochranu zemědělců, opozice kritizuje, že takový návrh nahraje holdingu Agrofert, jehož vlastníkem je šéf hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš.

Předkupní právo si nynější nájemci půdy mohou vyjednat s majitelem před podepsáním pachtovní smlouvy už nyní. Ale za úplatu. Nově by to však mohli mít zemědělci zaručené bezplatně zákonem. V minulosti již pozměňovací návrh ANO společně s SPD neúspěšně prosazovalo. S vládní většinou budou mít nyní větší šanci tento krok ze svého programového prohlášení splnit.

„Česká republika je jedinou zemí v EU, která nemá prakticky žádná omezení či povinnosti při prodeji zemědělské půdy. To chceme změnit, minimálně zavést oznamovací povinnost při prodeji. Není možné, aby zemědělec, který na půdě hospodaří, ani nevěděl, že mu někdo prodal základní výrobní prostředek pod rukama a on nemohl zareagovat vlastní nabídkou,“ říká šéfka sněmovního zemědělského výboru Monika Oborná (ANO).

Původní návrh počítal s tím, že pokud by chtěl vlastník půdy pozemek prodat, musel by nejdříve poskytnout písemně nabídku s kupní cenou farmáři nebo státu. Ti mají na rozhodnutí dva měsíce. V případě, že by chtěl vlastník převést pozemek na blízkou osobu, předkupní právo by se na tento případ nevztahovalo.

Podoba návrhu, který pošlou do sněmovny poslanci tentokrát, ale ještě podle jednoho z předkladatelů Josefa Kotta (ANO) není finální: „Platí, že chci vše znovu komunikovat s gesčním ministerstvem a nevládními organizacemi.“

Stejnou myšlenku jako nová vláda už několik let razí i například Zemědělský svaz. Podle něj totiž roste byznys spekulantů s půdou. „Když půdu vlastní investiční společnosti, tak pacht záměrně zdražují, čímž se zase zvyšují náklady zemědělců,“ říká předseda svazu Martin Pýcha.

Zemědělci potřebují stabilitu hospodaření

Zavedení předkupního práva je podle něj důležité pro stabilitu hospodaření. „Když třeba nemáte vlastní půdu, tak nevybudujete vinohrad nebo chmelnici, což jsou stavby na 20 až 30 let. Protože zkrátka a dobře o ten hektar můžete kdykoliv přijít, ale tu chmelnici nebo ten sad už nikam nepřestěhujete. Jde o velkou míru nejistoty, která rozhodování těch zemědělců ovlivňuje,“ popisuje Pýcha.

Podle svazu se na menší vlastníky obracejí s nabídkou odkupu různé investiční skupiny, které často používají názvy připomínající farmy, aby působily jako zemědělci. Podle svazu jde ale ve skutečnosti o realitní firmy nebo fondy, které chtějí půdu koupit kvůli zhodnocení.

Jenže předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek namítá, že takový krok by odšpuntoval skupování pozemků ze stran největších hráčů na trhu. A že omezuje vlastnická práva, protože lidé nebudou moci nakládat se svým majetkem libovolně tak, jak chtějí. 

„Došlo by k porušení práv všech vlastníků zemědělských pozemků. Například předkupní právo něco stojí, vyjednává se o něm a teď se jim to zákonem sebere a nic se jim za to nedá,“ zdůvodňuje Šebek.

Výhodná pozice pro velké zemědělské podniky

Jeho slova pak potvrzují i odborníci na zemědělství. Podle ekonoma Tomáše Maiera z ČZU by došlo k velkému zásahu v omezení vlastnického práva. „Je to úplně stejné, jako by měli předkupní právo nájemci v nějakém bytě, je to nesmysl,“ říká. Předkupní právo existovalo v Česku pouze pro spoluvlastníky podílů do roku 2020, pak zmizelo z občanského zákoníku právě kvůli nepraktičnosti.

Ekonom Maier se navíc domnívá, že by se zavedením tohoto práva zlepšila pozice jen velkým zemědělským podnikům. „Dělají to naprosto účelově, protože zejména velké podniky mají obrovské procento zemědělských polí pronajaté,“ doplňuje. Opozice pak vyzdvihuje i fakt, že největším pronajímatelem zemědělské půdy v Česku je Agrofert, takže by si Babiš zajistil výhodu sám pro sebe. Podle dostupných informací Agrofert obdělává přes 100 tisíc hektarů půdy, z nichž většina pozemků je opravdu pronajatá.

„První na řadě, kdo si bude moct pronajatou půdu koupit, bude zkrátka agromamut, až potom ostatní lidé. K tomu můžeme přidat i plánované zastavení valorizace daně z nemovitosti – takže Agrofert nejprve skoupí půdu pomocí předkupního práva a pak si na ni sníží daně, říká pirátský poslanec Martin Šmída, který sedí ve sněmovně v zemědělském výboru.

Vymáhání dotací od Agrofertu zastavit nejde, Šebestyán ale bude pod tlakem, říká o kandidátovi SPD bývalý ministr zemědělství Nekula

27. 11. 2025 ▪ 11 min. čtení

Podobně se vyjadřuje i poslankyně Starostů Pavla Pivoňka Vaňková: „Každý má mít právo nakládat se svým majetkem dle svého uvážení. Má rodina vlastní kousek pole a nechci, aby jim někdo určoval, komu ho mají případně prodávat. Zemědělci mají hospodařit tak, aby jim to případně nabídli sami, ale nemělo by to být upravováno zákonem.“

Oborná tuto výtku opozice ovšem odmítá. „Navrhovaný postup má zemědělcům zajistit férovou příležitost reagovat na prodej pozemků včas. Jde tedy o vyrovnání podmínek mezi všemi zemědělci bez ohledu na velikost,“ komentuje.

Data, která by mapovala koncentraci vlastnictví české zemědělské půdy, stát nemá. Průzkum Českého statistického úřadu z roku 2023 ale ukazuje, že zemědělské podniky vlastní v průměru jen asi 28 procent půdy, na které hospodaří. U velkých firem nad 500 hektarů klesá podíl vlastněné půdy zhruba na pětinu.

Předkupní právo mají i jiné země

Systém předkupního práva pro nákup zemědělské půdy funguje v různých podobách v několika evropských státech. Ve Francii například běží systém SAFER, který umožňuje, aby při prodeji zemědělské půdy měli přednostní možnost koupě místní farmáři nebo vlastníci sousedních pozemků. Stát tak sleduje, aby půda zůstávala v rukou aktivních hospodářů a zachovala se struktura regionálního zemědělství. 

V Polsku má obdobnou roli úřad KOWR, který musí být o většině převodů půdy předem informován, může do nich vstoupit místo kupujícího a pozemek získat za sjednaných podmínek. Zákon ale zároveň stanovuje výjimky, například když půdu kupuje individuální zemědělec rozšiřující vlastní hospodářství v obci, kde žije.