Německé mýto už Česku nevadí. Vláda se bojí, že by žaloba ohrozila chystanou spolupráci zemí

Německý zákon na zpoplatnění dálnic pro osobní auta chtějí u evropského soudu překazit sousední země v čele s Rakouskem. Česko se k nim původně chtělo přidat. Teď si to ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozmyslela a Němce k soudu nejspíš hnát nebude.

"Česká republika nebude iniciovat žalobu u Soudního dvora Evropské unie," uvádí vládní stanovisko, které mají HN k dispozici. Kabinet ho má schválit už v pondělí.

Důvodem pro podání žaloby je, že za německé dálnice budou od roku 2019 ve skutečnosti platit jen cizinci. Němcům se peníze mají vracet. Ve všech zemích EU, které za dálnice vybírají, přitom platí všichni stejně bez ohledu na pas.

Zavedení mýtného je velmi citlivou otázkou, jež postihne mnoho českých řidičů, kteří po německých dálnicích jezdí.

Přitom ještě při dubnové návštěvě Berlína Sobotka na společné tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou Němcům žalobou hrozil.

"Vidíme v tom riziko diskriminace," prohlásil.

"My se také k německým řidičům nechováme diskriminačně.

Prostě zaplatí dálniční známky stejně jako naši občané," zdůraznil.

Po měsíci už ale Češi na věc nahlížejí jinak. Česko je podle vládních úředníků, se kterými HN mluvily, zdrženlivé, protože nechce ohrozit plánovanou spolupráci s Německem, například při budování vysokorychlostní železnice spojující obě země.

V jednání je trať mezi Prahou a Drážďany a modernizace železnice spojující Plzeň,
Domažlice a Mnichov.

Změnu názoru opírá Sobotkova vláda o analýzu německého zpoplatnění dálnic, kterou sepsalo ministerstvo dopravy. Doporučuje se v ní, aby Česko žalobu nakonec nepodalo a místo toho raději počkalo na verdikt Evropské komise. U ní se přitom očekává, že ještě do prázdnin německé mýto oficiálně podpoří.

Byla to přitom právě Evropská komise, která původní německý návrh na dálniční známky označila za diskriminační.

Berlín chtěl vracet peníze v plné výši všem Němcům a komisi vadily i vysoké ceny.

Vláda Merkelové proto svůj záměr upravila: především poplatky snížila a přidala i krátkodobé známky. Ta nejlevnější, desetidenní vyjde v přepočtu zhruba na 70 korun. Za roční řidiči zaplatí 130 eur, tedy přibližně 3500 korun.

To už komisi uspokojilo, přestože podle nové verze mají dál platit jen cizinci. Němci platbu za známku dostanou v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží povinnou silniční daň. Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože na dani ušetří ještě víc, než kolik zaplatí za mýtné.

Česká vláda se s tímto pohledem Bruselu ztotožnila. "Snižuje se riziko, že budou zákony diskriminační," tvrdí se ve stanovisku, které v pondělí kabinet přijme. Vláda vítá hlavně zlevnění krátkodobých známek.

Upravené mýto, které už schválila jak německá vláda, tak parlament, se ale nelíbí dalším sousedním zemím, především Rakousku. Namítají, že nemají nic proti platbám za německé dálnice, ale žádají stejné podmínky pro řidiče ze všech zemí EU. "Nemáme nic proti mýtnému systému. Ale když mají být Rakušané znevýhodněni, musíme proti tomu zakročit," řekl už dřív rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried.

Rakušané už několikrát zopakovali, že žalobu podají, i kdyby se Evropská komise nakonec postavila za Němce. Vídeň má podporu Nizozemska a Lucemburska, Francie se zatím nevyjádřila.

Německo protesty sousedů vždy odmítalo. "Zdá se, že u Rakušanů jde o těžký případ mýtné schizofrenie," řekl ministr dopravy Alexander Dobrindt. Podle něj musí skončit doba, kdy cizinci v Německu za dálnice neplatí, ale Němci v zahraničí ano.

Odpůrci mýtného ještě věří, že by ho mohla přehodnotit nová německá vláda, která vzejde ze zářijových voleb. Mýtné protlačila bavorská CSU, sesterská strana CDU kancléřky Merkelové. Ostatní strany včetně CDU s ním souhlasily jen neochotně.

Proti mýtnému byly i německé příhraniční regiony, které se bojí snížení obchodu se sousedními státy včetně Česka.