Recenze: Komiksový film Wonder Woman uvrhl amazonku do Londýna, divoženka vzbuzuje sympatie

Konečně se povedlo. Hollywoodské studio Warner Bros. po letech spolupráce s komiksovou a filmovou společností DC natočilo film, který může kvalitou soupeřit s konkurenčními superhrdinskými tituly studia Marvel, jako jsou třeba The Avengers. Snímek o Wonder Woman, který dnes vstupuje do kin, ze své protagonistky dělá nejlepší komiksovou hrdinku, která kdy v Hollywoodu měla samostatný film.

A teď pozor: toto vše je nutné dát do závorky. V podobném nadšení se jen předhánějí američtí recenzenti, když píší o prvním filmovém příběhu amazonky, kterou peklo první světové války vyžene z mytického ostrova obývaného výhradně bojovnicemi. Skutečnost je trochu složitější.

Film opravdu začíná slibně. Diana je dcerou královny Hippolyty a samotného boha Dia. Její matka si nepřeje, aby se jako ostatní amazonky účastnila výcviků a bojů. Jenže teta Antiope má jiný názor a hrdinku trénuje tajně. Do tohoto podivného ráje pak zničehonic vtrhne sestřelený letoun, v němž sedí britský špion. A za ním se přiřítí celá nepřátelská flotila.

Souboj mezi německými vojáky a ženami vybavenými jen provazy, luky a oštěpy zábavně popírá pravidla gravitace a hned zpočátku naznačí vzájemnou přitažlivost mezi Dianou a špionem.

Když se pak děj přesune do válečného Londýna, kde hrdinka hodlá skoncovat s bohem války Áresem, film si podobně jako konkurenční komiksový titul Thor odlehčeně pohrává s motivem cizince v nové zemi.

Dianina nevinnost, cit pro spravedlnost, sex-appeal a bojové schopnosti umí rozhodit vážné pohledy válečných stratégů v upjatých uniformách. Na rozdíl od těchto mužů, kterým patří svět, si Diana svůj oděv vybírala opravdu dlouho, dokud v britské metropoli počátku 20. století nenašla šaty, v nichž by šlo pohodlně kopat protivníky do hlavy.

Zní to možná potřeštěně a také ne všechny vtípky tomuto filmu vyjdou. Ale po předchozích komiksových titulech studia DC jako Muž z oceli, Batman v. Superman či Sebevražedný oddíl teď ve Wonder Woman konečně nejde pouze o přehlídku šedivých scén, zachmuřených pohledů a nechtěně komického postávání v dešti.

Zatímco tyto filmy se staly obětí vlastní neobratné hry na temné drama, v němž však místo plnokrevných hrdinů vystupovali jen směšní panáci, naivní divoženka vzbuzuje sympatie.

Když se Wonder Woman dostane na frontu, kde pomocí neprůstřelných chráničů předloktí, meče a svítícího lasa kosí nepřátelské šiky, snímek z odlehčené noty přechází v obrazy kruté války, na jejímž pozadí má okázalá akce také emoční dopad. Ten bohužel nevydrží napořád a film končí nudným digitálním finále. V mysli publika zůstane sotva pár hodin po opuštění kina.

Přesto Wonder Woman překonává své předchůdce a také je o poznání lepší než ojedinělé starší snímky s ženskými superhrdinkami jako Elektra či Catwoman. Porazit tyto nepodarky nicméně není žádná výzva.

Jakkoliv to izraelské modelce a herečce Gal Gadotové v roli Wonder Woman sluší, nemělo by to automaticky vést k jásotu o jednom z nejlepších komiksových filmů všech dob. Protože tím Wonder Woman není. Na to je příliš nevyrovnaná, ne vždy balancuje legrácky s temnotou světové války, je zdlouhavá a místy se topí v bezkrevných počítačových obrazech. Z tvorby úspěšnějšího studia Marvel si půjčuje schopnost vybrat atraktivní prostředí i konkrétní žánr, v tomto případě válečné drama, a zasadit ho do komiksového světa.

Těžko říci, jak tato amazonka o sto let později zapadne mezi Batmana, Supermana a další hrdiny v chystaném týmovém filmu Liga spravedlnosti, který bude konkurovat marvelovským Avengers. Obzvlášť když snímek má po Zacku Snyderovi − režisérovi Muže z oceli i Batman v. Superman − dokončit právě autor konkurenčních Avengers Josh Whedon.

Možná se však studiu DC blýská na méně temné časy. Nebo se v té počítačem generované temnotě objeví alespoň kousek života.