Česko je země 4.0, naše budoucnost leží ve vzdělání

Která země je nejprůmyslovější v Evropě? Německo, odpověděla by nejspíš bez váhání většina tázaných. Podle čísel Eurostatu je to ale Česko. Průmyslové firmy jsou u nás dominantním zaměstnavatelem a na ekonomice se podílejí třetinou.

V poslední době se i díky odborové kampani hodně mluví o levné práci, přesněji o jejím konci. Česká práce nicméně pro firmy není levná, zatěžují ji vysoké odvody na sociální pojištění, které jsou jedny z největších v Evropě. Naproti tomu ekologické zdanění podniků je mizivé. Mimochodem v Německu byla podobná situace před reformami zavedenými Gerhardem Schröderem. Ten snížil náklady na práci a zavedl ekologické daně.

Hospodářský úspěch Česka stojí do značné míry na zahraničních investicích do průmyslových podniků, které nyní slábnou. I když dnes má Česko jednu z nejnižších příjmových nerovností v Evropě, dá se očekávat, že trh práce se bude polarizovat a poroste nejistota. Udržitelnost stávajícího systému není velká. To není jen hrozba, ale i příležitost pro strukturální změnu. Ta musí souznít s probíhající radikální proměnou podstaty průmyslu − digitalizací a robotizací.

Ve spojitosti s uvedenými termíny se objevují katastrofické scénáře o nadvládě strojů i vize konce práce vůbec. Na otázku, zda roboti zdědí naši planetu, odpovídá nedávno zesnulý expert na umělou inteligenci Marvin Minsky ano. Dodává však, že budou našimi dětmi.

Digitalizace a automatizace výroby, pro které se vžil termín Průmysl 4.0, přináší změny na trhu práce s dopady na sociální oblast. Místa mnoha pracovníků s nízkou kvalifikací mohou být ohrožena, naopak už teď roste poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Konkurenceschopnost bude záviset na kreativitě a schopnosti průběžně se učit a přizpůsobovat.

Ředitelé a ředitelky českých firem, zdá se, mají jasno. V průzkumu KPMG doporučují nejčastěji vzdělávání, vědu a inovace jako prioritu vlády pro příští tři roky. Pro ilustraci − jen společnost Siemens dává dnes na výzkum a vývoj víc než celá Česká republika.

Prioritou z dlouhodobého hlediska musí být podpora kreativní ekonomiky investicemi do vědy a vzdělávání. Krátkodobé hledisko má klást důraz na dílčí chytrá řešení, podporu inovací, technologických start-upů a kreativních skupin nejen v průmyslu, ale i v kultuře a neziskovém sektoru.

Nečekanou příležitostí pro český průmysl může být i americký protekcionismus hrozící s vládou Donalda Trumpa. V rozhovoru pro Handelsblatt mluvil německý vicekancléř Sigmar Gabriel o exportních možnostech, které by se v jeho důsledku mohly pro německé firmy otevírat v Asii a Jižní Americe. Jsme úspěšný, technologicky pokročilý exportní národ s chytrými firmami a řadou tvrdě pracujících lidí, řekl o Německu.

Buďme také takoví.