Která země je nejprůmyslovější v Evropě? Německo, odpověděla by nejspíš bez váhání většina tázaných. Podle čísel Eurostatu je to ale Česko. Průmyslové firmy jsou u nás dominantním zaměstnavatelem a na ekonomice se podílejí třetinou.
V poslední době se i díky odborové kampani hodně mluví o levné práci, přesněji o jejím konci. Česká práce nicméně pro firmy není levná, zatěžují ji vysoké odvody na sociální pojištění, které jsou jedny z největších v Evropě. Naproti tomu ekologické zdanění podniků je mizivé. Mimochodem v Německu byla podobná situace před reformami zavedenými Gerhardem Schröderem. Ten snížil náklady na práci a zavedl ekologické daně.
Hospodářský úspěch Česka stojí do značné míry na zahraničních investicích do průmyslových podniků, které nyní slábnou. I když dnes má Česko jednu z nejnižších příjmových nerovností v Evropě, dá se očekávat, že trh práce se bude polarizovat a poroste nejistota. Udržitelnost stávajícího systému není velká. To není jen hrozba, ale i příležitost pro strukturální změnu. Ta musí souznít s probíhající radikální proměnou podstaty průmyslu − digitalizací a robotizací.
Ve spojitosti s uvedenými termíny se objevují katastrofické scénáře o nadvládě strojů i vize konce práce vůbec. Na otázku, zda roboti zdědí naši planetu, odpovídá nedávno zesnulý expert na umělou inteligenci Marvin Minsky ano. Dodává však, že budou našimi dětmi.
Digitalizace a automatizace výroby, pro které se vžil termín Průmysl 4.0, přináší změny na trhu práce s dopady na sociální oblast. Místa mnoha pracovníků s nízkou kvalifikací mohou být ohrožena, naopak už teď roste poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Konkurenceschopnost bude záviset na kreativitě a schopnosti průběžně se učit a přizpůsobovat.
Ředitelé a ředitelky českých firem, zdá se, mají jasno. V průzkumu KPMG doporučují nejčastěji vzdělávání, vědu a inovace jako prioritu vlády pro příští tři roky. Pro ilustraci − jen společnost Siemens dává dnes na výzkum a vývoj víc než celá Česká republika.
Prioritou z dlouhodobého hlediska musí být podpora kreativní ekonomiky investicemi do vědy a vzdělávání. Krátkodobé hledisko má klást důraz na dílčí chytrá řešení, podporu inovací, technologických start-upů a kreativních skupin nejen v průmyslu, ale i v kultuře a neziskovém sektoru.
Nečekanou příležitostí pro český průmysl může být i americký protekcionismus hrozící s vládou Donalda Trumpa. V rozhovoru pro Handelsblatt mluvil německý vicekancléř Sigmar Gabriel o exportních možnostech, které by se v jeho důsledku mohly pro německé firmy otevírat v Asii a Jižní Americe. Jsme úspěšný, technologicky pokročilý exportní národ s chytrými firmami a řadou tvrdě pracujících lidí, řekl o Německu.
Buďme také takoví.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist







