České podniky musí dát prostor inovacím a přizpůsobit se digitalizaci

Americký průmyslový konglomerát General Electric (GE) se může opřít o více než stoletou historii a dlouhodobě se řadí mezi největší firmy světa. "I přesto jsme si ale před lety uvědomili, že pokud náš byznys nebude digitální, tak v něm už dlouho nevydržíme. A to platí pro všechny světové firmy: kdo se digitalizaci nepřizpůsobí, ten nepřežije," říká John Ford, šéf budapešťského digitálního centra GE, jednoho z šesti, která skupina po celém světě založila a která jí pomáhají nastartovat proces vlastní digitální proměny.

Ford dobře ví, o čem mluví. Tržby i zisk GE v posledních letech strmě klesaly a k růstu je až loni vrátila nedávná sázka na digitální technologie, jako je internet věcí, počítače schopné se samy učit nebo 3D tisk. Transformace amerického kolosu v digitální průmyslovou firmu si vyžádala i některé "oběti". Společnost prodala například bankovní divizi, do níž spadala i někdejší GE Money Bank, tedy dnešní česká Moneta.

Podobné otřesy se nejspíš nevyhnou ani daleko menším výrobním firmám z Česka. O tom, jak se na výzvu digitalizace mají podniky připravit, se debatovalo na konferenci pořádané poradenskou společností EY. Vedle manažera GE na akci před manažery tuzemských podniků vystoupili také dva vedoucí partneři EY pro digitalizaci Petr Knap a Laurence Buchanan.

18 procent

rozpočtu letos v průměru vydají světové firmy na svou digitální transformaci, uvádí analytická firma Gartner. Příští rok má tento podíl vzrůst na třetinu rozpočtu.

85 procent

českých výrobců považuje podle EY digitalizaci za příležitost pro rozvoj svého byznysu. Skoro 60 procentům z nich na to ale chybí kvalifikovaní pracovníci.

15 procent

tuzemských výrobních podniků podle EY neupravilo své fungování ani poté, co se pustily do zavádění nových digitálních technologií ve výrobě.

Letecký motor sbírá stejně dat jako Facebook

Ve výrobě se postupné zavádění nových digitálních technologií označuje za čtvrtou průmyslovou revoluci. Podniky, které se spoléhají na roboty, ušetří za lidskou pracovní sílu a vyrábějí rychleji a efektivněji. Podobný efekt má také počítačová analýza výrobních dat, která v továrnách sbírají tisíce senzorů s připojením k internetu.

"My takovými čidly třeba osazujeme naše letecké motory. Během jediného letu přitom takový motor posbírá více dat než celý maďarský Facebook za celý rok," uvádí příklad manažer Ford z GE. Informace pak automaticky vyhodnocuje počítač. "Senzor přesně určí čas, kdy je třeba motor poslat na údržbu. Letadlo tak stráví kratší čas mimo službu," říká dále zástupce firmy.

GE pro takovýto systém muselo vytvořit speciální software, který prodává dalším leteckým výrobcům. Z průmyslového konglomerátu se tak čím dál více stává IT firma. "Tento proces ale obnášel, abychom založili speciální digitální divizi, která se podobnými inovacemi zabývá," uvádí Ford.

Podle Knapa z EY se ani české podniky nevyhnou tomu, aby daly více prostoru inovacím. "Speciálně ve výrobních podnicích stále panuje silná hierarchie. To ale není dobré prostředí pro to, aby se firma mohla posouvat k inovacím a prací na nich lákala nové kvalifikované experty," říká vedoucí partner EY pro digitalizaci ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jeho kolega Buchanan uvádí, že pokud se firmy do inovací nepustí, může jim hrozit pád. "Více než polovina globálních korporací od roku 2000 vypadla z žebříčku 500 největších firem světa, protože nestíhaly inovovat. Do roku 2027 může podobný osud potkat tři čtvrtiny podobných korporací, které mezi elitou nahradí technologické start-upy, jež ještě ani nevznikly," uvádí partner EY, který s digitalizací radí firmám v Evropě, Indii nebo na Středním východě.

Podle Buchanana proto společnosti musí slibné start-upy nakupovat nebo zakládat vlastní podniky zaměřené na inovace. "Mohou se také vydat cestou GE, které vyčlenilo speciální digitální divizi. Rozhodující ale je, aby inovace přijímaly rychle, protože technologický vývoj postupuje velmi dynamicky a může je předběhnout konkurence," uvádí Buchanan.

Zásadní prý je, aby firma dovedla nové digitální "pomocníky" dobře zapojit do svého byznysu. "Třeba aerolinky EasyJet s konkurenty soupeří nízkou cenou. Opustily ale model snižování nákladů na místo v letadle a svůj byznysový model přehodnotily. Začaly tak například využívat 3D tisk, jehož prostřednictvím vyrábějí některé díly do interiéru letadel, které jsou lehčí než ty klasické. Letadlo tak nemá takovou hmotnost, spotřebuje méně paliva a to se v konečném důsledku odráží na nižší ceně letenek," dává příklad manažer.

Zmizí polovina pracovních míst

Vedle podobných výhod ale podle něj digitalizace přináší také rizika. "Do roku 2030 může zaniknout až polovina pracovních míst a lidi v řadě oborů nahradí roboti nebo počítače. Firmy kvůli tomu musí přehodnotit své organizační nastavení a vedle technologií vyřešit, jakou roli nově stanoví svým zaměstnancům," říká Buchanan.

Méně kvalifikovaní lidé z firem a továren mohou odejít. Podle Knapa by ale podniky měly více vsadit na rekvalifikace svých stávajících pracovníků, kteří se mají posunout na pozice technologických a počítačových expertů. Těch je už nyní na pracovním trhu nedostatek, jejich důležitost se přitom bude zvyšovat. "Firmy se proto musí smířit třeba s tím, že jim nějaký zaměstnanec na určitý čas zmizí na volnou nohu. Nebo že bude ochotný s podnikem spolupracovat jen na určitých projektech," říká Knap.