Na konci roku 1941 se nově jmenovaný ministr financí Československé exilové vlády v Londýně Ladislav Karel Feierabend, jehož busta byla před několika dny odhalena v ČNB, začal zabývat myšlenkou na přípravu měny pro období, kdy válka skončí a země bude osvobozena.

Feierabendova snaha připravit podmínky pro poválečnou rekonstrukci a měnovou reformu se z dnešního pohledu může jevit jako doklad nezměrného optimismu nebo jako velká politická prozíravost: na sklonku roku 1941 stála německá armáda na předměstí Moskvy a výsledek války si málokdo troufal odhadovat. Má smysl tisknout bankovky pro stát, který vlastně ani neexistuje? I když budou Čechoslováci osvobozeni, budou vůbec žít ve svých předmnichovských hranicích? Debata v exilové vládě se v následujících měsících vedla také nad tím, zda mají být nové bankovky dvojjazyčné. Nebo zda mají být i v jazyce německém, maďarském či ukrajinském, jako tomu bylo u platidel v mnohonárodnostní první republice.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se