Přes zlepšení na trhu práce, slabé euro a relativně vysoké ceny ropy se jádrová inflace v eurozóně ne a ne trvale dostat nad jedno procento. Jednoduchá regresní analýza ukazuje, že to je především vývoj na trhu práce, který přes nízký růst mezd zabraňuje vzlínání poptávkové inflace. Slabé euro ani průsak dražší ropy do cen služeb přitom na jádrovou inflaci v eurozóně nemá výraznější vliv.

Ke strukturální změně na trhu práce došlo kolem roku 2012. Zatímco před tímto rokem byl pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru doprovázen růstem inflačních tlaků a naopak, od roku 2012 i přes uzavírání mezery nezaměstnanosti jádrová inflace klesala či v lepším případě stagnovala.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se