Přes zlepšení na trhu práce, slabé euro a relativně vysoké ceny ropy se jádrová inflace v eurozóně ne a ne trvale dostat nad jedno procento. Jednoduchá regresní analýza ukazuje, že to je především vývoj na trhu práce, který přes nízký růst mezd zabraňuje vzlínání poptávkové inflace. Slabé euro ani průsak dražší ropy do cen služeb přitom na jádrovou inflaci v eurozóně nemá výraznější vliv.

Ke strukturální změně na trhu práce došlo kolem roku 2012. Zatímco před tímto rokem byl pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru doprovázen růstem inflačních tlaků a naopak, od roku 2012 i přes uzavírání mezery nezaměstnanosti jádrová inflace klesala či v lepším případě stagnovala.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se