Přes zlepšení na trhu práce, slabé euro a relativně vysoké ceny ropy se jádrová inflace v eurozóně ne a ne trvale dostat nad jedno procento. Jednoduchá regresní analýza ukazuje, že to je především vývoj na trhu práce, který přes nízký růst mezd zabraňuje vzlínání poptávkové inflace. Slabé euro ani průsak dražší ropy do cen služeb přitom na jádrovou inflaci v eurozóně nemá výraznější vliv.

Ke strukturální změně na trhu práce došlo kolem roku 2012. Zatímco před tímto rokem byl pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru doprovázen růstem inflačních tlaků a naopak, od roku 2012 i přes uzavírání mezery nezaměstnanosti jádrová inflace klesala či v lepším případě stagnovala.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se