O tom, že nejlepší investicí je vzdělání, se mluví už dlouho. Platí to hlavně pro vzdělání vysokoškolské, které připravuje mladé lidi na odpovědné pracovní pozice. V Česku jde přitom o investici relativně levnou, protože studenti nemusí na veřejných školách platit školné. Tyto školy u nás financuje stát. Systém financování se přitom měnil z modelu založeného na příspěvku podle počtu studentů a ekonomické náročnosti studijních programů přes zohledňování různých ukazatelů kvality až po dnešní rozpočet, který zahrnuje fixní část odvozenou z minulosti a výkonovou část odrážející výstupy škol kvalitativní povahy.

Rostoucí význam kvalitativních kritérií i snahy o stabilizaci rozpočtů v posledních letech lze hodnotit pozitivně, avšak pouze při dostatečném příspěvku na vzdělávací činnost vysokých škol. To však, bohužel, není náš případ. Příspěvek v současnosti činí přibližně 21 miliard korun a dlouhodobě spíše klesá, což je v kontextu příznivého ekonomického vývoje zarážející. Bývalá ministryně školství slibovala vysokým školám podstatné navýšení rozpočtů pro rok 2018, ale realita navrženého rozpočtu je zcela jiná. Rozdíl mezi slíbenými 4,5 miliardy a navrženými 100 miliony korun je markantní. Podíl výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol na hrubém domácím produktu je dnes nižší než v roce 2000, a to počet studentů vzrostl. Situaci lze jen stěží prezentovat jako strategii budování vzdělanostní společnosti.

Od českých vysokých škol se čeká, že budou poskytovat vzdělání na mezinárodní úrovni a budou patřit ke světové špičce. Nedostatek peněz však tuto ambici výrazně limituje. Ve srovnání s nejlepšími světovými školami je příspěvek s ohledem na celkový počet studentů velmi nízký a například v oblasti ekonomického vzdělání je tento rozdíl až desetinásobný.

Pro srovnání, rakouská veřejná vysoká škola WU, která je obdobou VŠE, hospodaří s rozpočtem 140 milionů eur. Roční rozpočet VŠE je o celých 100 milionů eur nižší. To se pak promítá ve vyšší pedagogické zátěži akademických pracovníků a jejich nedostatečné administrativní podpoře. Množství výuky připadající na jednoho pracovníka je u nás běžně třikrát vyšší než u nejlepších zahraničních škol, což limituje kvalitu pedagogické, a zejména vědecko-výzkumné práce.

Ano, vzdělání je nejlepší investicí. Nikoliv však pouze soukromou, nýbrž i veřejnou. Kvalitní vysoké školství je základem konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti. Strategie konkurence levnou pracovní silou v současném světě zrychlujících se technologických změn zcela jistě neobstojí, a to ani v oblasti vysokého školství.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru