Mzdy rostou nejvíce za téměř 10 let. Hůře placení zaměstnanci dostávají přidáno rychleji než manažeři

Zaměstnanci v Česku zažívají takový růst mezd, jaký tady nebyl téměř deset let. Zatímco ještě před několika lety, kdy doznívala finanční krize, mzdy stagnovaly a v mnohých případech i klesaly, nejnovější čísla ukazují, že se růst platů významně rozhýbal. Růst výdělků v průmyslu − tahounu české ekonomiky − se během jednoho roku přiblížil desetiprocentní hranici.

"Firmy si dokážou vydělat na to, aby lidem přidaly. Situace je úplně stejná, jako byla před krizí, přeplácení zaměstnanců je horší ještě v tom, že se ekonomice dnes daří víc než předtím," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. V Česku chybí téměř 200 tisíc zaměstnanců, převážně ve výrobě. To vede k tomu, že se po letech obrací trend, kdy manažeři dostávali přidáno vyšším tempem než lidé na nižších pozicích. Firmy od minulého roku přidávají napříč obory. Vyšší mzdy dostali například zaměstnanci gumárenské společnosti Mitas, nošovického závodu Hyundai a lepší výdělky slíbily i obchodní řetězce. Například Lidl zvedl prodavačkám platy o čtvrtinu na necelých 25 tisíc korun. Svým zaměstnancům přidávaly i řetězce Tesco, Globus, Albert a Penny Market.

"Nevzpomínám si, že by v historii firmy byl někdy takový skokový nárůst mezd, jako tomu bylo loni," říká majitel výrobce stínění Climax Miroslav Jakubec. Firmě ze Vsetína se už ani nedaří nalákat ještě nedávno levnější zaměstnance ze Slovenska. I tam platy rychle rostou.

Zpomaluje se proto rozevírání nůžek ve mzdách mezi nejlépe a nejhůře placenými lidmi. Podle OECD patří Česko mezi země s nejmenšími rozdíly v příjmech ve srovnání s ostatními vyspělými státy světa.

Ještě v roce 2015 si podle Českého statistického úřadu vydělalo hrubou mzdu pod 18 tisíc korun 28 procent zaměstnanců, loni jejich podíl klesl na 24,5 procenta. A podobně pokleslo množství lidí, kteří pobírají méně než 13 tisíc korun hrubého. Zatímco před dvěma lety je pobíral každý osmý člověk v Česku, loni to byl každý desátý. Za poslední rok nejpomaleji rostl plat lidí, kteří pobírají 100 tisíc a více korun měsíčně. Výdělek jim vzrostl o 2,3 procenta. "Peníze už u manažerů nejsou tím jediným faktorem, který by pomáhal zaměstnavatelům je udržet," vysvětluje Natálie Továrková z personální společnosti ManpowerGroup.

Přetahování zaměstnanců je nyní jev běžný napříč firmami i obory a nadále jej bude živit historicky nejnižší míra nezaměstnanosti − čtyři procenta. Firmy proto letos i příští rok musí počítat s pokračujícím tlakem na další růst mezd.

Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy však varuje, aby příjmy nerostly na úkor produktivity firem. "Je to problém ekonomik, jako jsou Řecko nebo Španělsko," říká Špicar. Čísla Českého statistického úřadu však ukazují, že ziskovost tuzemských podniků je vysoce nad evropským průměrem. Růst mezd je provázaný i s navyšováním minimální mzdy. Na to výrazně tlačí také stát. "Za minulých vlád tu byly dozvuky finanční a hospodářské krize, takže všichni tak nějak respektovali, že se nic navyšovat nebude. Teď krize není ani omylem. Tak kdy jindy bychom to měli dělat," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Letos minimální mzda vzrostla o 1100 korun na 11 tisíc korun. A příští rok má znovu růst. Podle návrhu ministerstva práce až o dalších 1200 korun.

Toho se však obávají firmy, které mají nízké platy. Mezi ně patří například tradiční textilní a oděvní firmy. "Jestli vláda zase zvedne minimální mzdu, tak budu muset brzdit nákup nových technologií," říká Terezie Trusinová, majitelka a ředitelka výrobce spodního prádla Timo. "Od ledna by to bylo 12 200 hrubého. To si snad ti lidé ze mě dělají legraci. Čistého je to něco přes devět tisíc. Tak by asi neměli podnikat, když na to nemají," reaguje Michaela Marksová.