Násilí v Hamburku ohrožuje SPD před parlamentními volbami, Merkelová jej ustála

Hořící auta a vymlácené výlohy v ulicích Hamburku zasáhly německou politiku. Tvrdá kritika se snesla na vycházející hvězdu sociální demokracie (SPD), hamburského starostu Olafa Scholze. Poté, co koncem minulého týdne zuřila ve městě při summitu skupiny G20 pouliční válka mezi policisty a radikálními demonstranty, žádá opozice spolu s policejními odbory Scholzovu demisi. Starosta podle nich podcenil riziko ze strany demonstrantů. "Zvládá jen rutinní problémy, na řešení velkých věcí se nehodí," shrnul úpadek jeho prestiže deník Handelsblatt.

Kdyby SPD přišla o Scholze, znamenalo by to velkou ránu před blížícími se zářijovými parlamentními volbami. Hamburk patří k největším městům v Německu a post v jeho vedení má pro politiku váhu. Radním tu byl i Helmut Schmidt, který se právě odtud v sedmdesátých letech odrazil k postu německého kancléře.

Kritiku současného starosty ale odmítá kancléřka Angela Merkelová, vůdkyně křesťanských demokratů (CDU), kteří jsou před volbami tradičně hlavními rivaly SPD. Merkelová společně se Scholzem po nepokojích navštívila hamburskou policejní jednotku a veřejně se za starostu postavila. Někteří její straničtí kolegové ale přesto požadují, aby Scholz odstoupil.

Část SPD se naopak snaží připsat zodpovědnost za násilnosti Merkelové. O tom, že se summit G20 uskuteční právě v Hamburku, nerozhodlo vedení města, ale spolková vláda. "Rozhodnutí o místě konání udělala kancléřka," připomněl místopředseda SPD Ralf Stegner. Připojil se tak ke kritikům, kteří tvrdí, že se summit neměl v Hamburku vůbec konat. Podobné akce se v posledních letech odehrávají mimo ulice velkých měst. Příkladem je letošní schůzka skupiny G7 v sicilském městečku Taormina nebo summit G20 v odlehlém tureckém Seriku před dvěma lety.

Merkelové kritici vyčítají, že dala přednost vlastnímu marketingu před bezpečností. Sahra Wagen­knechtová ze strany Levice ji nařkla, že občanům Hamburku přivodila "katastrofu", jen aby měla "hezké fotky" pro svou volební kampaň.

Kancléřka si od hamburského summitu slibovala posílení své pověsti schopné vyjednavačky, která dokáže úspěšně vést složité mezinárodní rozhovory. Plánovaná předvolební "injekce" se ale nejspíš nedostaví, v médiích zůstaly výsledky summitu až za záběry zničených ulic a zraněných policistů.

Zatím se ale nezdá, že by Merkelová měla kvůli násilnostem v Hamburku přijít o podporu voličů. Její CDU momentálně vede v průzkumech veřejného mínění nad SPD o 15 procentních bodů. "Pokud by naší odpovědí na události v Ham­burku bylo, že se ve velkém německém městě už nemůže konat žádná mezinárodní schůzka, rovnalo by se to vyhlášení státního bankrotu," shrnul převládající nálady veřejnosti týdeník Der Spiegel. A dodal, že "kriminálníci nemůžou diktovat politice agendu".

Spory o to, jestli úřady situaci v severoněmeckém městě nepodcenily, by tak mohly posílit tradiční vnímání německých politiků ze strany voličů. "CDU má dlouhodobě pověst strany schopné zajistit bezpečnost," připomíná Vladimír Handl, odborník na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Okrajová část sociální demokracie měla naopak tradičně blízko k radikálně levicovým hnutím, která se nevyhýbají násilí. Strana se proto od jakékoliv spojitosti s těmito proudy snaží distancovat. "Kdo pustoší bloky ulic a útočí na policisty, není levicový, je kriminálník," prohlásil místopředseda SPD Stegner. Otázkou je, jestli podobná slova straně pomůžou u voličů.