Záchranáři budou muset po studiu na roční praxi do nemocnice. Nahradí chybějící sestry

Student třetího ročníku oboru zdravotnický záchranář na ČVUT Martin Kamarád chtěl hned po dokončení studia začít pracovat u záchranky. V rámci bakalářského studia již absolvoval praxi v nemocnicích i u záchranné služby. Jenže i po státnicích bude muset znovu na rok do špitálu. A to buď na anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotku intenzivní péče, nebo urgentní příjem. Teprve pak se bude moct ucházet o práci záchranáře.

Může za to nedávno schválená novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, do níž záchranáři spadají. Nová povinnost začne platit od září. "Přijde mi zbytečné chodit ještě na rok do nemocnice, kde už nyní v rámci školní praxe pracuji," říká Kamarád.

Podle některých záchranářů se tím politici snaží "zaplnit" nemocnice, kterým chybějí lékaři a sestry. "Pro nemocnice je to výhoda. Záchranáři by mohli částečně pokrýt personál sestřiček," hodnotí změnu předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Poslankyně Jana Pastuchová (ANO), která roční nemocniční praxi pro záchranáře navrhla, však tento důvod odmítá. Tvrdí, že chce jen zlepšit znalosti a úroveň přípravy záchranářů. "Účastnila jsem se jako rozhodčí záchranářské soutěže pro studenty. Mnohdy jsem se nestačila divit," líčí Pastuchová.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová se přiklání k názoru, že by praxe záchranářů v nemocnicích mohla být užitečná. "Zdravotnický záchranář je vystaven jiným rizikům než ostatní zdravotničtí pracovníci, takže tato zkušenost bude pro ně mít určitě přínos," řekla HN.

Lékařům se myšlenka roční praxe zamlouvá. Upozorňují ale na možné riziko: nemocnice se nebudou záchranářům chtít věnovat, když je za rok stejně opustí. "Aby to nakonec neskončilo tak, že budou vynášet mísy a ke skutečné praxi se nedostanou," varuje lékař záchranné služby Ondřej Franěk.

Zakladateli Záchranářské komory Drahomíru Sigmundovi však rok praxe na ARO nebo JIP přijde zbytečný. "Doposud záchranářům stačil adaptační proces, během kterého se rychle zaučili. Nevidím důvod, proč to zpřísňovat nebo nastavovat nová pravidla," řekl.

Jediným přínosným oddělením je podle záchranářů urgentní příjem, který ale nepojme všechny absolventy. Mnoho jich proto bude muset jít právě na ARO nebo JIP. "Považuji toto rozhodnutí za diskriminační. Kvalita našich studentů je vysoká, protože pracují u záchranky již při studiu," zdůraznil zástupce garanta oboru zdravotnický záchranář na ČVUT Pavel Böhm.

Řada budoucích členů posádek sanitek už dnes v nemocnicích pracuje. Čekají, až se uvolní místo u záchranky. "Vzhledem k personální krizi jsme velmi rádi, že je na oddělení máme," řekla vrchní sestra zlínského ARO Tereza Koníčková.

Studenti sice novou povinnost kritizují, přiznávají ale, že se jim praxe může hodit. "Rok praxe může být samozřejmě výhodou v mnoha směrech, ale systém by měl absolventy nachystat na práci záchranáře, a ne sestry," dodal student oboru záchranář Pavel Nášel.

Podle Böhma z ČVUT povinná praxe studenty demotivuje, protože se jim nechce rok pracovat jako sestry, a někteří již zvažují ukončení studia.

"I když se absolvent po praxi přidá k záchrance, stejně bude muset podstoupit adaptační proces a vše se znovu naučit," vysvětlil Böhm.