Lze chlapa střelit do hlavy na 300 metrů skrze okénko "velikosti košíčku na prsa trojky", jak tvrdí nájemný vrah Darius Kinkaid? Umí to tento hrdina americké akční komedie Zabiják & bodyguard, jež včera vstoupila do kin.
Bohužel je Kinkaid zrovna za mřížemi, kde ho čeká trest za více než 200 obětí, které jeho rukou zemřely. V base je též Kinkaidova žena, která mu po telefonu vyznává lásku s roztomilým španělským přízvukem a peprnými vulgarismy. V podání Salmy Hayekové to klení zní takřka něžně.
Stejně něžně její milovaný Kinkaid nadává po anglicku. Však ho hraje Samuel L. Jackson, který už od filmu Pulp Fiction z 90. let minulého století používá sprosťárny takřka jako umělecký instrument.
Situace je následovná: dodávka Interpolu veze Kinkaida z Londýna do Haagu, kde se má stát klíčovým svědkem v soudu proti běloruskému prezidentovi. Když vůz kdosi napadne a vyjde najevo, že Interpolu se nedá věřit, jedna z agentek povolá do služby bývalého elitního bodyguarda, aby Kinkaida do Haagu doprovodil inkognito.
Jde sice o bývalého zabijákova nepřítele, ale Kinkaid nemá na výběr: musí svědčit, aby jeho ženu pustili z vězení.
Tato akční jízda napříč Evropou původně měla být poměrně vážný thriller. Ale pak se v hollywoodském studiu Summit Entertainment rozhodli, že by bylo lepší film těsně před natáčením přepsat na komedii, která lépe sedne představitelům obou mužských hrdinů.
Samuel L. Jackson rád hraje postavy s nadsázkou a jeho herecký kolega Ryan Reynolds po úspěchu loňské superhrdinské komedie Deadpool znovu dostal příležitost, aby si utahoval sám ze sebe.
Výsledkem je film, který kulhá na obě nohy. Závažnější linka s odsouzením zlosynského běloruského prezidenta ani romantické zápletky týkající se obou hrdinů nedostanou skoro žádný prostor. A samotné legrácky a špičkování mezi oběma novými "kámoši" místy působí dost nuceně.
Naštěstí Jackson opět s gustem hraje chlapíka, kterého nezastaví špatný scénář ani kulka do kolene. A to doslova. Během telefonátu manželce si − po vzoru Ramba a dalších testosteronových strojů na zabíjení z akčních filmů 80. let − svépomocí vydloubne náboj z nohy. O chvíli později už skáče z okna a po zbytek filmu zvesela kulhá ulicemi Londýna či Amsterodamu jako chodící důkaz, že tohoto muže nesejme ani kohorta běloruských padouchů.
Zabiják & bodyguard
Režie: Patrick Hughes
Vertical Ent., česká distribuční premiéra 17. srpna
Zabiják & bodyguard není podařená parťácká komedie. Ty zpravidla těží ze spojení protikladů, z toho, jak rozdílní jsou oba protagonisté. Zde Jackson sice hraje spontánního požitkářského zabijáka a Reynoldsova postava má být naopak metodická, ve věcech emocí včetně lásky poněkud natvrdlá, ale většinu slovních přestřelek jim divák moc nevěří.
Ve druhé půlce však film hodí nezdařené pokusy o budování charakterů za hlavu, jeden z hrdinů skočí do člunu, druhý na motorku a následuje zábavná honička amsterodamskými kanály. A po ní ještě několik adrenalinových akčních dezertů.
Režisér Patrick Hughes ukazuje akci přehledně, za využití ruční kamery, avšak bez zbytečně zběsilého stříhání. Nejde o žádný stylotvorný majstrštyk, ale na auta padající do vody a vzájemné otloukání kuchařskými pomůckami v zázemí jedné amsterodamské restaurace se kouká dostatečně hezky.
Bez přítomnosti hereckých hvězd − k nimž nutno přičíst ještě pod vráskami maskérů ukrytého Garyho Oldmana v roli souzeného prezidenta − by byl Zabiják & bodyguard tuctové béčko. Trochu lacině však působí i navzdory hvězdnému šarmu.
V jedné scéně Kinkaid vzpomíná, jak potkal svou ženu − uprostřed baru, kde zrovna machistickým ožralům dávala lekci v etiketě za pomoci pěstí a lahví s uraženým dnem. Tehdy se na okamžik vynoří jiný, zábavnější a odvázanější film. Ten se však po většinu času ukrývá hluboko pod tou tuctovou krustou.
Nadávky na tisíc způsobů
